Zápis skutečného majitele do rejstříku skutečných majitelů.
Rejstřík skutečných majitelů
1. ÚVOD
S účinností od 1. 1. 2018 nabyla účinnosti novela zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických osob a o evidenci svěřenských fondů („zákon o veřejných rejstřících"), který nově zavedl povinnost právnických osob zapsaných ve veřejném rejstříku a svěřenských fondů povinně v neveřejné části registru evidovat (zapsat) skutečné majitele („evidence skutečných majitelů"). Definice skutečného majitele vychází ze zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu („AML"), jehož novelizované znění nabylo účinnosti dne 1. 7. 2017. České zákony touto úpravou transponují změny obsažené ve 4 AML směrnici, která vstoupila v účinnost dne 25.6.2015 a která měla být členskými státy transponována do 26.6.2017 a dále nařízení č. 2015/847 ze dne 20.5.2015 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků.
Evidence skutečných majitelů je informačním systémem veřejné správy, do kterého se zapisují zákonem vymezené údaje o skutečných majitelích. Zápisy do evidence provádí buď příslušný rejstříkový soud, nebo notář. Evidence skutečných majitelů je zcela neveřejná. Nelze do ní tedy obecně nahlížet, ani v ní vyhledávat a není veřejným rejstříkem ve smyslu rejstříkového zákona. To mimo jiné znamená, že se na ni neuplatní režim známý pro veřejné rejstříky. Není zde režim materiální publicity, právo podat návrh na zápis má pouze zapsaná osoba nebo svěřenský správce, nevede se rejstříkové řízení, nejsou stanoveny přímé sankce za nesplnění povinnosti k zápisu atd. Mimo režim veřejných rejstříků podle rejstříkového zákona existuje v ČR ještě 5 dalších rejstříků: (1) rejstřík veřejných výzkumných institucí, (2) rejstřík školských právnických osob, (3) rejstřík registrovaných církví a náboženských společností a dalších právnických osob, (4) rejstřík honebních společenstev a (5) rejstřík politických stran a politických hnutí. Na všechny právnické osoby zapsané do těchto rejstříků se vztahuje povinnost mít informace o svém skutečném majiteli, nicméně není stanovena povinnost zapisovat tyto údaje o skutečném majiteli do těchto speciálních rejstříků ani do evidence skutečných majitelů.
Evidence skutečných majitelů je v současnosti specificky určena pro užití zákonem vymezenými osobami a orgány v souvislosti s jimi plněnými zákonnými povinnosti (orgány činné v trestním řízení, Finanční analytický úřad, atp.).
Právnické osoby zapsané do obchodního rejstříku musí zapsat svého skutečného majitele do 1. ledna 2019; ostatní právnické osoby zapsané do dalších veřejných rejstříků (včetně svěřenských fondů zapsaných do evidence svěřenských fondů) pak musí svého skutečného majitele zapsat do 1. ledna 2021.
Evidence skutečných majitelů je vedena na stránkách https://issm.justice.cz/.
S účinností od 1.6.2021 platí nový zákon č. 37/2021 Sb. o evidenci skutečných majitelů, o kterém pojednáváme v našem novém článku Změna evidence skutečných majitelů, sankce za nezapsání údajů a nesprávný zápis a další změny od roku 2021, ve kterém se dozvíte podrobnosti o změnách v rejstříku skutečných majitelů, sankcích za nezapsání a další důležité informace. Pokud hledáte skutečného majitele firem z jiných zemí EU, můžete využít např. tento Seznam rejstříků skutečných majitelů v jednotlivých zemích EU.
2. DEFINICE SKUTEČNÉHO MAJITELE
Dle AML se jedná se u skutečného majitele (anglicky „beneficial owner") jedná o fyzickou osobu, resp. osoby, které mají fakticky nebo právně možnost vykonávat přímo nebo nepřímo rozhodující vliv v právnické osobě, ve svěřenském fondu nebo v jiném právním uspořádání bez právní osobnosti.
Za skutečného majitele lze obecně označit toho, kdo již nemá nikoho dalšího nad sebou a kdo zásadním způsobem řídí činnost právnické osoby, a/nebo z její činnosti profituje. Skutečným majitelem tak typicky je ten, kdo vlastní významný podíl na entitě nebo je příjemcem významného podílu jejích výnosů.
Určení skutečného majitele je úkolem každé právnické osoby (či svěřenského fondu). Je tedy na právnické osobě, respektive na členech jejích orgánů, aby skutečného majitele identifikovali. Tato povinnost plyne z § 29b odst. 1 AML.
Právnická osoba vede a průběžně zaznamenává aktuální údaje ke zjištění a ověření totožnosti svého skutečného majitele včetně údajů o skutečnosti, která zakládá postavení skutečného majitele či jiného odůvodnění, proč je tato osoba považována za skutečného majitele. Způsob identifikace skutečného majitele se může lišit s ohledem na právní formu právnické osoby, u níž se skutečný majitel zjišťuje. Hledání skutečného majitele pak může být složitější u těch subjektů, které jsou součástí nějaké širší struktury.
AML zákon stanovuje v § 4 odst. 4 určitá pravidla, podle kterých lze při identifikaci skutečného majitele postupovat. Cílem je identifikovat skutečného majitele ve smyslu jeho materiální definice tj. toho, kdo má fakticky nebo právně možnost vykonávat přímo nebo nepřímo rozhodující vliv v právnické osobě (či svěřenském fondu). Zákonem stanovené znaky samy o sobě skutečného majitele neoznačují. Např. disponování s určitým podílem na hlasovacích právech může na pozici skutečného majitele poukazovat, nemusí ji však nezbytně zakládat. Zákonem stanovené znaky nicméně zachycují s přihlédnutím k jednotlivým právním formám typové či obvyklé případy, které zakládají postavení určité fyzické osoby jako skutečného majitele. Ve vztahu k jednotlivým skupinám právnických osob (a právních uspořádání) lze uvést následující.
Definice skutečného majitele u obchodní korporace
U obchodních korporací je zákonem stanoveným definičním znakem pozice skutečného majitele to, že daná osoba
1. sama nebo společně s osobami jednajícími s ním ve shodě disponuje více než 25 % hlasovacích práv této obchodní korporace nebo má podíl na základním kapitálu větší než 25 %,
2. sama nebo společně s osobami jednajícími s ním ve shodě ovládá osobu uvedenou v bodě 1, nebo
3. má být příjemcem alespoň 25 % zisku této obchodní korporace.
Uvedené znaky jsou využitelné zejména v situaci větvící se struktury s více subjekty v řetězci, kde jedna společnost má podíl na jiné a ta na další atd. Ve snaze vypátrat skutečného majitele se lze zaměřovat vždy na podílově dominantní společnost a dále zkoumat její strukturu (společníků či akcionářů).
Nelze-li pomocí uvedených znaků identifikovat konkrétní fyzickou osobu jako skutečného majitele, případně není-li takto určená osoba skutečným majitelem ve smyslu materiální definice, zapíše se jako skutečný majitel člen statutárního orgánu dané právnické osoby (nebo zástupce právnické osoby, která je členem statutárního orgánu při výkonu funkce v dané osobě, anebo osoba v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu).
Příkladem obchodní korporace, u které obvykle nelze zjistit skutečného majitele či skutečného majitele vůbec nemá, může být typicky kótovaná akciová společnost s rozptýlenou akcionářskou strukturou nebo bytové družstvo s vysokým počtem členů.
Definice skutečného majitele u spolku, obecně prospěšné společnosti a společenství vlastníků
U těchto právnických osob je zákonem stanoveným definičním znakem pozice skutečného majitele to, že daná osoba
1. disponuje více než 25 % jejích hlasovacích práv nebo
2. má být příjemcem alespoň 25 % z jí rozdělovaných prostředků.
Nad rámec zákonných ukazatelů skutečného majitele se lze v případě uvedených, obvykle neziskových právnických osob domnívat, že velmi často vůbec skutečného majitele ve smyslu materiální definice mít nebudou. V takovém případě se do evidence skutečných majitelů jako skutečný majitel zapíše (podobně jako u obchodních korporací) obvykle člověk, který je členem (či zástupcem člena - právnické osoby) statutárního orgánu dané právnické osoby. To neznamená, že např. spolek nemůže mít skutečného majitele ve smyslu materiální definice; takové případy však nejsou pravidlem.
Uvedené se uplatní také ve vztahu k dalším právnickým osobám vedeným ve spolkovém rejstříku - pobočné spolky, zahraniční spolky, pobočné spolky zahraničních spolků, zájmová sdružení právnických osob, odborové organizace, mezinárodní odborové organizace, organizace zaměstnavatelů a mezinárodní organizace zaměstnavatelů.
Definice skutečného majitele u právnické osoby veřejnoprávní povahy zapisované do veřejného (obchodního) rejstříku
V případě právnických osob veřejnoprávní povahy se lze domnívat, že u některých z nich je identifikace skutečného majitele ve smyslu materiální definice z principu nemožná. V případě subjektů existujících a fungujících ve veřejném zájmu se tedy typicky zapíše jako skutečný majitel člověk, který je členem (či zástupcem člena - právnické osoby) statutárního orgánu dané osoby.
Definice skutečného majitele ústavu
U ústavu může být zákonem stanoveným definičním znakem pozice skutečného majitele to, že je daná osoba
1. zakladatelem ústavu nebo
2. osobou oprávněnou k výkonu dohledu nad správou ústavu (tj. je členem kontrolního orgánu).
Definice skutečného majitele u nadace a nadačního fondu
U nadace a nadačního fondu může být zákonem stanoveným definičním znakem pozice skutečného majitele to, že je daná osoba
1. zakladatelem nadace nebo nadačního fondu,
2. osobou, v jejímž zájmu byla nadace nebo nadační fond založeny nebo působí, nebo
3.osobou oprávněnou k výkonu dohledu nad správou nadace nebo nadačního fondu (tj. je členem kontrolního orgánu).
Definice skutečného majitele u svěřenského fondu nebo zahraničního svěřenského fondu
U svěřenského fondu nebo zahraničního svěřenského fondu může být zákonem stanoveným definičním znakem pozice skutečného majitele to, že je daná osoba
1. zakladatelem svěřenského fondu,
2. svěřenským správcem svěřenského fondu,
3. obmyšleným ze svěřenského fondu, nebo
4. osobou oprávněnou k výkonu dohledu nad správou svěřenského fondu.
Podle čl. 31 směrnice 2015/849 mají členské státy povinnost zajistit, aby informace o skutečném vlastnictví svěřenského fondu byly uchovávány v centrálním registru. Informace o skutečném majiteli svěřenského fondu přitom zahrnují na rozdíl od jiných entit vždy i údaje o všech osobách uvedených v bodě 1 až 4. Údaje o těchto osobách, jejichž vztah vůči svěřenskému fondu je založen právně, se však primárně zapisují do evidence svěřenských fondů. Do evidence skutečných majitelů je tedy již není nutné vždy opětovně zvlášť zapisovat. Do evidence skutečných majitelů se zapíše pouze osoba skutečného majitele určená podle jeho materiální definice.
3. EVIDENCE O SKUTEČNÝCH MAJITELÍCH
Jak bylo zmíněno výše evidence skutečných majitelů je vedena v elektronické podobě rejstříkovými soudy na stránkách https://issm.justice.cz/.
Zákon umožňuje získat konkrétní zapsané osobě, tj. právnické osobě zapsané do veřejného rejstříku, respektive svěřenskému fondu zapsanému do evidence svěřenských fondů, výpis z evidence skutečných majitelů ve vztahu k jí zapsaným údajům. Částečný výpis z evidence skutečných majitelů pak může získat ten, kdo prokáže tzv. oprávněný zájem (viz dále).
Získání výpisu zapsanou osobou
Zapsaná osoba může získat ve vztahu k jí zapsaným údajům o skutečném majiteli výpis z evidence skutečných majitelů. Takovýto výpis může získat dvěma způsoby:
1. použitím přiděleného jedinečného identifikátoru ke skutečnému majiteli přímo v aplikaci evidence skutečných majitelů, nebo
2. žádostí o výpis adresovanou příslušnému rejstříkovému soudu.
ad 1) Pokud v internetové aplikaci evidence skutečných majitelů uživatel klikne na odkaz https://issm.justice.cz/zobrazeni-vypisu ("Zobrazení mého výpisu"), je následně vyzván k vyplnění svého jedinečného identifikátoru ke skutečnému majiteli. Dále je třeba zvolit, zda je požadován platný či úplný (tj. i s historickými údaji) výpis. Je-li jedinečný identifikátor zadán ve vztahu k danému zápisu v evidenci skutečných majitelů správně, zobrazí se výpis. Zobrazený výpis je možné stáhnout jako podepsaný PDF dokument (elektronický podepsaný výpis).
Jak získat jedinečný identifikátor ke skutečnému majiteli, k čemu dále slouží a jak funguje, lze zjistit na https://issm.justice.cz/dalkovy-pristup/zadost.
ad 2) Obecně pak zapsaná osoba může získat výpis z evidence skutečných majitelů přímo od příslušného rejstříkového soudu na formuláři https://issm.justice.cz/dalkovy-pristup/zadost. Takto získaný výpis může být jak elektronicky podepsaný, tak listinný úředně ověřený.
Elektronický podepsaný výpis
Elektronický podepsaný výpis (získaný v aplikaci) je výpis skutečného majitele konkrétní právnické osoby (či svěřenského fondu) z evidence skutečných majitelů, který byl vytvořen jako elektronický dokument ve formě datové zprávy (ve smyslu zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů). Tento dokument je elektronicky podepsán kvalifikovaným systémovým certifikátem příslušného rejstříkového soudu a obsahuje všechny náležitosti, aby byl považován za důvěryhodný a právoplatný výpis srovnatelný s listinnými výpisy. Je však třeba mít na paměti, že prostým vytištěním se tato povaha výpisu degraduje a není možné jej používat jako plnohodnotný.
Elektronický podepsaný výpis je možné bezplatně získat přímo v internetové aplikaci. Pokud získáte z internetové aplikace evidence skutečných majitelů podepsaný PDF dokument, je možné na něj aplikovat mechanismus autorizované konverze podle zákona č. 300/2008 Sb. Tuto službu poskytují veřejnosti kontaktní místa veřejné správy (tzv. CzechPOINT).
Elektronický podepsaný výpis je možné získat také od příslušného rejstříkového soudu. Tato možnost je však zpoplatněna.
Listinný úředně ověřený výpis
Listinný výpis je možné získat od příslušného rejstříkového soudu. Tato možnost je zpoplatněna.
Získání výpisu kýmkoli na základě tzv. oprávněného zájmu
Část údajů vedených evidenci skutečných majitelů je přístupná tomu, kdo soudu prokáže tzv. oprávněný zájem (ve smyslu § 118g odst. 2 rejstříkového zákona). Oprávněným zájmem pak je zájem v souvislosti s předcházením trestným činům podílnictví, podílnictví z nedbalosti, legalizace výnosů z trestné činnosti, legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti a jejich zdrojovým trestným činům a trestného činu financování terorismu podle § 312d trestního zákoníku.
Oprávněný zájem lze vnímat jako svého druhu zájem veřejný, tedy zájem veřejně důležitý a prospěšný. Oprávněnost je vždy třeba posuzovat ve vztahu ke konkrétní situaci. Bude vždy třeba zohledňovat konkrétní osobu, konkrétní důvody a konkrétní relaci.
Obecně lze říci, že osobou, jež může mít oprávněný zájem, je ta, které na základě konkrétní situace může daný údaj napomoci k potvrzení, či vyvrácení jejího podezření o trestné činnosti. V zásadě lze hovořit o identifikování určité podezřelosti, tedy čehosi, co nespadá výhradně do činnosti státních orgánů. Konkrétně pak osobou, jež může mít výše popsaný zájem, může být např. subjekt, který operuje s veřejnými prostředky a může tedy být vystaven korupčním rizikům. Může jít rovněž o smluvního partnera, jenž se v právním styku s právnickou osobou dozví o okolnostech, které by mohly zakládat jeho povinnost oznámit trestný čin podle ustanovení § 368 odst. 1 trestního zákoníku.
Žádost o výpis na základě tzv. oprávněného zájmu se podává u příslušného rejstříkového soudu. Žádost musí splňovat obecné náležitosti podání podle § 42 odst. 4 občanského soudního řádu, musí z ní být tedy patrno, kterému soudu je určena, kdo ji činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsána a datována. Krom toho je zapotřebí uvést a doložit okolnosti zakládající daný oprávněný zájem.
Sezná-li soud, že osoba má oprávněný zájem na získání výpisu, vydá jí ho. Vydán je platný výpis v rozsahu jméno, stát bydliště, rok a měsíc narození a státní příslušnost skutečného majitele a údaje specifikující, na čem je založeno postavení skutečného majitele. Tento částečný výpis z evidence skutečných majitelů lze získat jak v elektronické, tak listinné formě (viz výše).
Dálkový přístup
Kompletní výpis z evidence skutečných majitelů je také možné získat na základě tzv. dálkového přístupu. Tento způsob však neslouží veřejnosti, ale je vyhrazen pro zákonem vymezené osoby a orgány v souvislosti s jimi plněnými zákonnými povinnostmi (srov. § 118g odst. 3 rejstříkového zákona), tj.:
* soudům pro účely soudního řízení;
* orgánům činným v trestním řízení (pro účely trestního řízení) a státním zastupitelstvím i pro účely výkonu jiné než trestní působnosti;
* správcům daně pro účely výkonu jejich správy;
* zpravodajským službám;
* Finančnímu analytickému úřadu, České národní bance a dalším orgánům při výkonu činností podle Zákona nebo zákona o provádění mezinárodních sankcí;
* České národní bance při výkonu dohledu nad osobami působícími na finančním trhu;
* Národnímu bezpečnostnímu úřadu, Ministerstvu vnitra;
* Nejvyššímu kontrolnímu úřadu;
* povinné osobě podle Zákona v souvislosti s prováděním identifikace a kontroly klienta;
* poskytovateli veřejné finanční podpory;
* řídícímu orgánu, zprostředkujícímu subjektu, certifikačnímu orgánu a auditnímu orgánu pro účely výkonu jejich působnosti podle nařízení o fondech (Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu);
* platební agentuře a certifikačnímu orgánu pro účely výkonu jejich působnosti podle nařízení o financování, řízení sledování společné zemědělské politiky;
* tomu, o němž to stanoví zvláštní zákon.
Podrobnější informace k dálkovému přístupu do evidence skutečných majitelů lze nalézt na https://issm.justice.cz/dalkovy-pristup/info.
Výpis údajů z této Evidence bude poskytnut zapsané osobě, dále v omezeném rozsahu tomu, kdo prokáže zájem v souvislosti s předcházením trestným činům podílnictví, podílnictví z nedbalosti, legalizace výnosů z trestné činnosti, legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti a jejich zdrojovým trestným činům a trestného činu teroristického útoku podle § 311 odst. 2 alinea třetí trestního zákoníku.
4. ROZSAH ZAPISOVANÝCH ÚDAJŮ DO EVIDENCE
Povinnost podání návrhu na zápis údajů o skutečném majiteli bude mít příslušná právnická osoba, svěřenský fond či jiný útvar specifikovaný výše. V praxi se bude tudíž jednat zejména o jednatele s.r.o., členy představenstva akciových společností a společníky v.o.s. a komanditních společností. Právnické osoby zapsané do obchodního rejstříku jsou povinny podat návrh na zápis níže uvedených údajů bez zbytečného odkladu po 1. 1. 2018. Po dobu jednoho roku (tedy do 31. 12. 2018) budou takovéto právnické osoby osvobozeny od soudního poplatku ve výši 1.000,- Kč. Právnické osoby zapsané do obchodního rejstříku po 1. 1. 2018 jsou rovněž povinny k podání návrhu na zápis bez zbytečného odkladu, ale od soudního poplatku již osvobozeny nebudou. Od soudního poplatku budou plně osvobozeny právnické osoby nezapisované do obchodního rejstříku a svěřenské fondy. Tyto zápisy bude moci provádět krom rejstříkových soudů rovněž notář.
Do Evidence budou zapisovány následující údaje:
* jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu,
* datum narození a rodné číslo, bylo-li mu přiděleno,
státní příslušnost a
* údaj o
1. podílu na hlasovacích právech, zakládá-li se postavení skutečného majitele na přímé účasti v právnické osobě,
2. podílu na rozdělovaných prostředcích, zakládá-li se postavení skutečného majitele na tom, že je jejich příjemcem, anebo
3. jiné skutečnosti, je-li postavení skutečného majitele založeno jinak.
Společně s návrhem na zápis údajů o skutečném majiteli je nutné podat dokumenty, které budou tyto údaje dokládat. Zákon taxativně nestanoví, o jaké dokumenty by se mělo jednat, důvodová zpráva však uvádí, že v řadě případů bude možné skutečného majitele doložit formou čestného prohlášení.
Formulář na https://issm.justice.cz/podani-navrhu/formular vypadá náslovně:
Formulář slouží jak pro návrh na prvozápis skutečného majitele, tak pro návrh změny údajů o skutečném majiteli či jeho výmaz. Formulář se vyplňuje přímo ve webovém rozhraní. Následně je možné jej stáhnout a buď zaslat rejstříkovému soudu v elektronické podobě, nebo jej lze vytisknout a zaslat rejstříkovému soudu v listinné podobě. Po vyplnění a uložení formuláře uživatel také získá tzv. jedinečný identifikátor ke skutečnému majiteli.
Výstupem elektronicky vyplněného formuláře je PDF dokument, který lze zaslat rejstříkovému soudu v elektronické či listinné podobě (§ 22 rejstříkového zákona). Elektronicky vyplněný formulář je možné vytisknout a pracovat s listinným návrhem. Podpis navrhovatele na listinném návrhu musí být úředně ověřen. Návrh na zápis v elektronické podobě musí být podepsán uznávaným elektronickým podpisem nebo zaslán prostřednictvím datové schránky osoby, která návrh na zápis podává.
Vyplněný formulář je třeba adresovat místně příslušnému rejstříkovému soudu. Tím je krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud zapsané osoby (tj. právnické osoby nebo svěřenského správce - § 118h odst. 2 rejstříkového zákona). Navrhovatelem na zápis (či změnu zápisu) údajů o skutečném majiteli může být pouze zapsaná osoba - tj. právnická osoba, která chce svého skutečného majitele zapsat, nebo svěřenský správce svěřenského fondu, o jehož skutečného majitele jde. Navrhovatel samozřejmě může k podání návrhu zmocnit třetí osobu.
Je-li navrhovatelem zahraniční právnická osoba (či svěřenský fond), musí navrhovatel přiložit sdělení o doručovací adrese na území České republiky nebo zmocněnce pro přijímání písemností s doručovací adresou v České republice.
V souladu s § 19 rejstříkového zákona je třeba k návrhu na zápis do evidence skutečných majitelů doložit listiny o skutečnostech, které mají být zapsány. K tomu lze dodat, že tyto listiny nejsou určeny k evidování v evidenci skutečných majitelů. Tyto listiny jsou v zásadě dvojího typu.
(1) Jednak jde o listiny, které dokládají totožnost skutečného majitele, jehož totožnost nelze ověřit z tuzemského registru obyvatel. V takovém případě je třeba doložit výpis z registru obyvatel nebo odpovídající doklad státu, jehož je skutečný majitel občanem.
(2) Jednak jde o listiny, které dokládají pozici skutečného majitele. Přitom platí, že soud obsah těchto listin nezkoumá. S ohledem na různorodé důvody pro pozici skutečného majitele nelze tyto listiny jednoznačně určit či vypočíst. Často bude pozice skutečného majitele zřejmá ze zápisu ve veřejném rejstříku či ze zakladatelského právního jednání právnické osoby. V takovém případě se lze domnívat, že zpravidla postačí již samotný údaj o skutečnosti zakládající postavení skutečného majitele, který bude snadno ověřitelný ze zápisu ve veřejném rejstříku; dokládání této skutečnosti jakýmikoli dalšími listinami se jeví jako nadbytečné. Popřípadě postačí v přiložené listině na již založené dokumenty ve sbírce listin veřejného rejstříku odkázat. Taktéž může být postavení skutečného majitele doloženo např. seznamem akcionářů, dohodou akcionářů, prohlášením skutečného majitele či toliko prohlášením dané právnické osoby. Chce-li navrhovatel, aby byl obsah těchto listin také předmětem zápisu do evidence skutečných majitelů, lze předmětné skutečnosti uvést přímo v rámci formuláře pro návrh (či změnu) zápisu skutečného majitele. Zákon pro tyto listiny nestanovuje specifické formální požadavky.
Jedinečný identifikátor ke skutečnému majiteli
Jedinečný (bezvýznamový) identifikátor ke skutečnému majiteli je náhodně generovaný kód, který obecně slouží k snazší práci uživatelů s evidencí skutečných majitelů, a to s ohledem na její neveřejnou povahu.
Jedinečný identifikátor ke skutečnému majiteli (dále jen „JISM") je představován řadou znaků, pomocí které se uživatel může identifikovat vůči aplikaci informačního systému evidence skutečných majitelů. To mu zejména usnadní tvorbu případného návrhu na změnu zápisu v evidenci skutečných majitelů a získání výpisu z evidence.
Získání JISM
JISM lze získat pouze prostřednictvím formuláře pro návrh na zápis skutečného majitele (popřípadě následně prostřednictvím formuláře pro změnu návrhu).
V okamžiku úspěšného dokončení vyplnění formuláře pro návrh na zápis skutečného majitele je uživateli zobrazena potvrzovací hláška se zobrazením JISM, který je spárován k tomuto formuláři. JISM je potřeba si pro další účely poznamenat či jej jinak uschovat.
Využití JISM
Dokud není vyplněný formulář odeslán rejstříkovému soudu, slouží JISM k navrácení se do návrhového formuláře (např. za účelem provedení úprav).
Poté, co je proveden zápis skutečného majitele, může při zápisu získaný JISM uživateli (navrhovateli - zapsané osobě) posloužit ve dvou situacích. Předně může zapsaná osoba díky JISM (1) získat aktuální výpis skutečného majitele přímo z webové aplikace evidence skutečných majitelů. Dále pak JISM může posloužit pro (2) snazší tvorbu návrhu na změnu zápisu skutečného majitele. Při vyplnění spárovaného JISM v rámci formuláře pro návrh na změnu zápisu skutečného majitele se totiž předvyplní zapsané neveřejné údaje. Uživatel tak ve formuláři pohodlně určí, které údaje chce změnit (přepsat).
Zneplatnění JISM
Každá provedená změna zápisu skutečného majitele v evidenci působí zneplatnění předchozího JISM. Pro získání aktuálního výpisu tedy vždy slouží pouze jeden JISM. V rámci návrhu na změnu zápisu sice navrhovatel získá nový (takříkajíc čekající) JISM, ten však zatím slouží pouze k navrácení se do formuláře. Až dojde-li k zápisu změny do evidence, nahradí nový (dosud čekající) JISM ten původní. Pokud k zápisu nedojde, čekající JISM je zneplatněn (a stále platí původní JISM).
5. POVINNOST UCHOVÁVÁNÍ ÚDAJŮ O SKUTEČNÝCH MAJITELÍCH
Další povinností vyplývající z novely AML je povinnost právnických osob průběžně zaznamenávat a vést aktuální údaje ke zjištění a ověření totožnosti skutečného majitele, včetně údajů o skutečnosti, které takovéto postavení zakládají. Právnické osoby budou takovéto údaje povinny uchovávat po dobu, po kterou je osoba skutečným majitelem, a nejméně 10 let po zániku takového vztahu.
V případě chybějících údajů či pochybností o správnosti je právnická osoba povinna na žádost povinné osoby, Úřadu, soudu, orgánu činného v trestním řízení, orgánu Finanční správy České republiky nebo Celní správy České republiky sdělit, kdo je nebo byl jejím skutečným majitelem a uvede údaje potřebné ke zjištění jeho totožnosti.
6. SANKCE
Navzdory svému zařazení v zákoně o veřejných rejstřících není evidence skutečných majitelů veřejným rejstříkem podle tohoto zákona, tudíž se na ni neuplatňují příslušná ustanovení o sankcích při nesplnění povinnosti. Z tohoto důvodu vyplývá, že právnická osoba nemůže být jakkoli přímo sankcionována za nesplnění výše uvedených povinností, či formálně vyzvána soudem k nápravě.
Každopádně je nezbytné uvést, že nesplnění povinnosti podat návrh na zápis údajů o skutečném majiteli může mít jisté negativní následky, zejména vystavení se riziku podezřelosti při kontrole v kontextu AML. Dalším negativním efektem nesplnění této povinnosti je možný nesoulad se zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, podle kterého je zadavatel povinen si od vybraného dodavatele, který je právnickou osobou, si vyžádat identifikační údaje skutečných majitelů této osoby. Nepředložení takových údajů je důvodem pro vyloučení takového účastníka ze zadávacího řízení.
Pro více informací nás kontaktujte:
ECOVIS ježek, advokátní kancelář s.r.o.
Betlémské nám. 6
110 00 Praha 1
e-mail: mojmir.jezek@ecovislegal.cz
www.ecovislegal.cz
O ECOVIS ježek, advokátní kancelář s.r.o.:
Česká advokátní kancelář ECOVIS ježek se ve své praxi soustřeďuje především na obchodní právo, nemovitostní právo, vedení sporů, ale i financování a bankovní právo a poskytuje plnohodnotné poradenství ve všech oblastech, a tvoří tak alternativu pro klienty mezinárodních kanceláří. Mezinárodní rozměr poskytovaných služeb je zajištěn dosavadními zkušenostmi a prostřednictvím spolupráce s předními advokátními kancelářemi ve většině evropských zemí, USA a dalších jurisdikcích v rámci sítě ECOVIS působící v 75 zemích celého světa. Členové týmu advokátní kanceláře ECOVIS ježek mají dlouholeté zkušenosti z předních mezinárodních advokátních a daňových firem v poskytování právního poradenství nadnárodním korporacím, velkým českým společnostem, ale i středním firmám a individuálním klientům. Více informací na www.ecovislegal.cz.
Informace obsažené na této webové stránce jsou právnickou reklamou. Nepovažujte nic na této webové stránce za právní poradenství a nic na této webové stránce nepředstavuje vztah advokát-klient. Předtím, než začnete jednat o čemkoliv, o čem si na těchto stránkách přečtete, domluvte si právní konzultaci s námi. Dosavadní výsledky nejsou zárukou budoucích výsledků a předchozí výsledky neznamenají ani nepředpovídají budoucí výsledky. Každý případ je jiný a musí být posuzován podle vlastních okolností.
