V roce 2019 opětovně nastane nebo již nastala celá řada změn…
1. Novela českého zákona o ochranných známkách 2019
První větší novela právní úpravy ochranných známek v ČR po téměř 15 letech nabude účinnosti 1.1.2019. Zákonem č. 286/2018 Sb. se do českého právního řádu transponují evropské směrnice a nařízení a dochází tak ke sladění systémů českých ochranných známek se systémy v ostatních členských státech Evropské unie.
V ČR je možné zapsat kromě českých ochranných známek podle zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách v platném znění, také mezinárodní ochranné známky podle Madridské dohody o mezinárodním zápisu továrních nebo obchodních známek a Protokolu k této dohodě u Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO - World Intellectual Property Organization) a ochranné známky Evropské unie (Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví). Celkem platí v Česku více než 1,35 mil. ochranných známek, z čehož je cca. 125 tis. českých a 85 tis. mezinárodních.
Zrušení obligatorního požadavku grafického vyjádření ochranné známky bránícího přihlašování netradičních ochranných známek
Ochranná známka již nebude muset být pouze graficky či vizuálně znázornitelná, tj. grafická, slovní nebo kombinovaná jako doposud. Nově bude možné registrovat tzv. netradiční ochranné známky jako např. pohybovou, audiovizuální či zvukovou známku, 3D známku, známku nebo holografickou, tj. cokoli, co bude moci být vyjádřeno dostupnými technologickými prostředky. Jejich vyjádření bude obvykle ve formátech počítačových souborů jako MP3, MP4 nebo JPG. Přípustná bude i ochranná známka čichová nebo chuťová, u kterých ale lze přepokládat problém s jejich vyjádřitelností. Možnost registrovat tyto typy ochranných známek ostatně potvrdil již v roce 2002 Soudní dvůr ve věci Sieckmann, C-273/00. Nová příloha zákona o ochranných známkách specifikuje druhy ochranných známek následovně:
1. Slovní ochranná známka
- je tvořena výlučně slovy nebo písmeny v latince, arabskými nebo římskými číslicemi, dalšími obvyklými typografickými znaky nebo jejich kombinací, se vyjádří předložením reprodukce označení s obvyklým písmem a v obvyklém rozvržení bez jakýchkoli grafických prvků nebo barev.
2. Obrazová ochranná známka
- je tvořena neobvyklými znaky, styly nebo rozvržením, grafickým prvkem nebo barvou, včetně ochranných známek, jež jsou tvořeny výlučně obrazovými prvky nebo kombinací slovních a obrazových prvků, se vyjádří předložením reprodukce označení, o jehož zápis se žádá, znázorňující veškeré její prvky a případně také barvy.
3. Prostorová ochranná známka
- je tvořena nebo doplněna trojrozměrným tvarem, znázorňujícím nádoby, obal, samotný výrobek nebo jeho ztvárnění, se vyjádří předložením grafické reprodukce tvaru, zahrnující i obrazy vytvořené počítačem, nebo fotografické reprodukce. Grafická nebo fotografická reprodukce může zahrnovat různé náhledy.
4. Poziční ochranná známka
- je tvořena zvláštním způsobem, jakým je ochranná známka na výrobku umístěna nebo jakým je k němu připevněna, se vyjádří předložením reprodukce, jež náležitě určuje pozici ochranné známky a její velikost nebo proporce u příslušných výrobků. Prvky, které netvoří součást předmětu zápisu, se vizuálně označí nejlépe přerušovanými nebo tečkovanými čarami. Vyjádření může být doplněno popisem, který podrobně uvádí, jakým způsobem je ochranná známka k výrobku připevněna.
5. Ochranná známka se vzorem
- je tvořena výlučně sadou prvků, které se pravidelně opakují, se vyjádří předložením reprodukce znázorňující opakující se vzor. Vyjádření může být doplněno popisem, který podrobně uvádí, jakým způsobem se tyto prvky pravidelně opakují.
6. Barevná ochranná známka
- je tvořena výlučně barvou bez obrysů nebo výlučně barevnou kombinací bez obrysů, se vyjádří předložením
a) reprodukce barvy a jejím označením prostřednictvím odkazu na všeobecně uznávaný kód barvy, nebo
b) reprodukce znázorňující systematické uspořádání barevné kombinace jednotným a předem stanoveným způsobem a označením těchto barev prostřednictvím odkazu na všeobecně uznávaný kód barvy; k barevné ochranné známce lze připojit rovněž popis uvádějící systematické uspořádání barev.
7. Zvuková ochranná známka
- je tvořena výlučně zvukem nebo kombinací zvuků, se vyjádří předložením audionahrávky reprodukující zvuk nebo přesným zachycením zvuku v notovém zápisu.
8. Pohybová ochranná známka
- je tvořena nebo doplněna pohybem nebo změnou pozice prvků na ochranné známce, se vyjádří předložením videonahrávky nebo řady statických obrazů v příslušném pořadí znázorňujících pohyb nebo změnu pozice. Jsou-li použity statické obrazy, mohou být očíslovány nebo doprovázeny popisem vysvětlujícím jejich pořadí.
9. Multimediální ochranná známka
- je tvořena nebo doplněna kombinací obrazu a zvuku, se vyjádří předložením audiovizuální nahrávky obsahující kombinaci obrazu a zvuku.
10. Holografická ochranná známka
- je tvořena prvky s holografickými znaky, se vyjádří předložením videonahrávky nebo grafické nebo fotografické reprodukce obsahující náhledy, které jsou nezbytné pro náležité rozpoznání holografického efektu v jeho plném rozsahu.
11. Jiný druh ochranné známky
- neodpovídá žádnému z uvedených druhů ochranných známek, se vyjádří v jakékoli vhodné formě s využitím všeobecně dostupných technologií, pokud ji lze jasně, přesně, samostatně, snadno dostupným způsobem, srozumitelně, trvanlivě a objektivně reprodukovat v rejstříku, aby bylo příslušným orgánům i veřejnosti umožněno jasně a přesně určit předmět ochrany poskytovaný vlastníkovi ochranné známky. Vyjádření může být doplněno popisem.
Certifikační ochranná známka
Obdobně jako v právu EU (certifikační ochranná známka EU) byla do českého práva zavedena s více než dvouletým zpožděním i tzv. certifikační ochranná známka. Jedná se o ochrannou známku, která je takto označena již při podání přihlášky a která je způsobilá rozlišovat výrobky nebo služby, které vlastník této ochranné známky certifikoval pro materiál, způsob výroby výrobků nebo poskytování služeb, kvalitu, přesnost nebo jiné vlastnosti, od výrobků nebo služeb, které takto certifikovány nejsou. O zápis certifikační ochranné známky může požádat ten, kdo je způsobilý k certifikaci výrobků nebo služeb, pro něž má být certifikační ochranná známka zapsána, a nevykonává podnikatelskou činnost zahrnující dodávání výrobků nebo poskytování služeb, které jsou certifikovány. K přihlášce certifikační ochranné známky musí být přiložena pravidla pro její užívání. Pravidla musí mimo jiné obsahovat podmínky pro užívání certifikační ochranné známky včetně sankcí a určení osob oprávněných certifikační ochrannou známku užívat.
Přihláška může být dále zamítnuta, pokud by pravidla pro užívání certifikační ochranné známky odporovala veřejnému pořádku nebo dobrým mravům, anebo by bylo nebezpečí, že veřejnost bude klamána ohledně povahy nebo významu ochranné známky, zejména pokud by mohla byt považována za něco jiného než za certifikační ochrannou známku.
V souvislosti se zavedením certifikačních ochranných známek se do rejstříku u českého Úřadu průmyslového vlastnictví nově zapisují jak okruh osob oprávněných užívat certifikační ochrannou známku, tak pravidla pro užívání certifikační ochranné známky.
Nutnost podání námitek pro zamítnutí přihlášky ochranné známky z důvodu existence starší shodné ochranné známky chráněné pro shodné výrobky a služby
Od 1. ledna 2019 se podstatným způsobem mění přístup Úřadu průmyslového vlastnictví v rámci registrace nových ochranných známek. Úřad doposud z úřední povinnosti odmítal zapsat známky, které byly shodné s již zapsanou známkou pro stejné výrobky nebo služby a vlastník tak nemusel monitorovat přihlašované známky a mohl se spolehnout na řádný postup úřadu.
Nově bude na každém vlastníkovi, aby si sledoval, zda není navrhován zápis známky shodné s jeho již registrovanou známkou. Nová známka již nebude zapsána pro shodnost se starší známkou pouze na návrh vlastníka, který musí vznést včasnou námitku. Pravidelný monitoring zveřejněných přihlášek nových ochranných známek a včasná reakce na případnou přihlášku známky, která se shoduje s jeho starší známkou, bude nezbytností ze strany vlastníků ochranných známek. Podání námitek bude podléhat správnímu poplatku 1.000,- Kč.
Přesnější a konkrétnější vymezení postavení vlastníka ochranné známky při prosazování práv k ochranným známkám
Český zákon o ochranných známkách bude nově výslovně obsahovat úpravu zakazující v obchodním styku bez souhlasu vlastníka ochranné známky užívat označení jako název právnické osoby nebo obchodní firmu nebo jako součást názvu právnické osoby nebo obchodní firmy a užívání označení ve srovnávací reklamě způsobem, který je v rozporu s jiným právním předpisem.
Vlastník starší zapsané ochranné známky bude mít dále výslovné právo bránit v přepravě výrobků z třetích zemí do České republiky v rámci obchodního styku, aniž by zde byly propuštěny do volného oběhu, pokud takové výrobky, včetně jejich obalů, jsou neoprávněně označeny ochrannou známkou, která je shodná s ochrannou známkou zapsanou pro tyto výrobky nebo kterou nelze v jejích podstatných rysech od této ochranné známky odlišit. Toto právo nebude platit pro uvádění daných výrobků na trh v zemi konečného určení.
Vlastník ochranné známky může dále bránit takovým přípravným jednáním, která směřují k porušování práv, jako je např. umisťování označení shodného s ochrannou známkou na obaly, štítky, etikety či bezpečnostní prvky, nebo distribuce a prodej etiket, obalů, bezpečnostních prvků či zařízení dokládajících pravost, jejichž použití by představovalo porušení práv k ochranné známce.
Převod a přechod ochranné známky a konstitutivní zápis do rejstříku
Převod ochranné známky nabývá v souladu s principy stanovenými novým občanským zákoníkem účinky zápisem do rejstříku vedeném českým Úřadem průmyslového vlastnictví jako veřejným rejstříkem. O zápis převodu do rejstříku je oprávněna požádat kterákoli ze smluvních stran a je povinna jej doložit převodní listinou nebo výňatkem z ní, popřípadě jiným dokladem prokazujícím změnu vlastníka ochranné známky. Při přechodu se k žádosti přikládá doklad o přechodu ochranné známky. Přechod ochranné známky je účinný okamžikem vzniku skutečnosti zakládající její přechod, avšak vůči třetím osobám je účinný až zápisem do rejstříku.
Další změny v oblasti procesní úpravy registrace, výmazu a ochrany práv vlastníka ochranné známky
Novela samozřejmě obsahuje řadu dalších změn, např. nově již nelze zahájit řízení o prohlášení ochranné známky za neplatnou z moci úřední. Doposud mělo zrušení ochranné známky účinky „ex nunc“, tedy v zásadě ke dni právní moci rozhodnutí o zrušení. Ochranná známka může být nyní zrušena jak ke dni podání návrhu, ale na žádost účastníka řízení i k dřívějšímu dni, ke kterému nastal důvod zrušení.
ECOVIS ježek, česká advokátní kancelář k nejdůležitějším změnám v českém právu pro podnikatele v roce 2019
Mojmír Ježek k celé řadě změn v českém právu pro podnikatele v roce 2019. Tento rok bude ve znamení nejen nových povinností, ale zejména přísnější kontroly dodržování již existujících povinností.
V případě dotazů či otázek ohledně změn se na nás můžete kdykoli obrátit.
t: +420 226 236 600 | e: mojmir.jezek@ecovislegal.cz
2. Změna trestního zákoníku a zákona o přestupcích
Dne 1. února 2019 nebude účinnosti novela trestního zákoníku (zákon č. 287/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), která se dotýká zejména následujících tematických oblastí:
1. praní špinavých peněz,
2. násilí na ženách a domácí násilí,
3. terorismus,
4. maření spravedlnosti,
5. úplatkářství,
6. urychlené uchování dat uložených v počítačovém systému nebo na nosiči informací pro účely trestního řízení.
Trestný čin maření spravedlnosti
Český trestní zákoník bude nově komplexně kriminalizovat jednání, které lze charakterizovat jako maření spravedlnosti. Toto jednání je postihováno například na Slovensku nebo v Německu a jeho zákaz je obsažen v celé řadě mezinárodních úmluv.
V českém trestním právu bylo toto jednání možné doposud postihovat pouze v případě úspěšného „svádění k maření spravedlnosti“ jako účastenství ve formě organizátorství nebo návodu k některému z trestných činů podle § 345 až 347 tr. zák. Trestní odpovědnost organizátora nebo návodce je odvozena na základě zásady akcesority účastenství od odpovědnosti hlavního pachatele, tedy např. svědka, který se však musí o křivé svědectví alespoň pokusit. Nedospěl- li hlavní pachatel ani do stadia pokusu, skutek účastníka je zcela beztrestný. Padělání nebo pozměnění důkazního prostředku nebo předložení takového důkazního prostředku je dnes fakticky beztrestné, pokud by se nejednalo o znalecký posudek či veřejnou listinu.
Nové znění § 347a trestního zákoníku „Maření spravedlnosti“
Trestný čin maření spravedlnosti dle § 347a trestního zákoníku spáchá ten „kdo pro účely zahájení řízení před soudem, před mezinárodním soudním orgánem nebo trestního řízení anebo v takovém řízení předloží věcný nebo listinný důkazní prostředek, který má podstatný význam pro rozhodnutí, o kterém ví, že je padělaný nebo pozměněný, v úmyslu, aby byl použit jako pravý, anebo padělá nebo pozmění takový důkazní prostředek v úmyslu, aby byl použit jako pravý“ a ten „kdo sám nebo prostřednictvím jiného poskytne, nabídne nebo slíbí prospěch jinému nebo pro jiného za účelem spáchání trestného činu křivého obvinění (§ 345), křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku (§ 346) nebo křivého tlumočení (§ 347.“ V závislosti na závažnosti způsobeného následku bude možné za spáchání tohoto trestného činu uložit až trest odnětí svobody tři až deset let.
Legalizace výnosů z trestné činnosti
Novela zrušuje trestné činy podílnictví a podílnictví z nedbalosti dle § 215 a 216 trestního zákoníku, protože stávající skutkové podstaty těchto trestných činů byly včleněny do skutkových podstat trestných činů postihujících úmyslnou a nedbalostní legalizaci výnosů z trestné činnosti. Nově bude tedy existovat pouze jeden trestný čin postihující praní peněz. Výslovně se tedy v rámci jedné skutkové podstaty uvádějí všechny typy jednání podřaditelné pod praní špinavých peněz podle relevantních mezinárodních úmluv.
Trestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti dle § 216 trestního zákoníku spáchá ten „kdo ukryje, na sebe nebo na jiného převede, přechovává nebo užívá věc, která je výnosem z trestné činnosti spáchané na území České republiky nebo v cizině jinou osobou, nebo kdo takovou věc přemění v úmyslu umožnit jiné osobě, aby unikla trestnímu stíhání, trestu nebo ochrannému opatření nebo jejich výkonu, nebo kdo se ke spáchání takového trestného činu spolčí,“ a ten, „kdo zastírá původ věci, která je výnosem z trestné činnosti spáchané na území České republiky nebo v cizině, zejména tím, že zakrývá nebo utajuje její skutečnou povahu, umístění, pohyb, nakládání s ní, vlastnické nebo jiné právo k ní, nebo kdo jinak usiluje, aby bylo podstatně ztíženo nebo znemožněno zjištění jejího původu, nebo kdo se ke spáchání takového trestného činu spolčí“.
Trestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti dle § 217 trestního zákoníku spáchá ten „kdo jinému z nedbalosti umožní zastřít původ nebo zjištění původu věci větší hodnoty, která je výnosem z trestné činnosti spáchané na území České republiky nebo v cizině a ten kdo z nedbalosti ukryje, na sebe nebo na jiného převede, přechovává nebo užívá věc větší hodnoty, která je výnosem z trestné činnosti spáchané na území České republiky nebo v cizině jinou osobou.“
U výše uvedených trestných činů se navíc zvyšují trestní sazby a doplňují se zvlášť přitěžující okolnosti.
Definice nástroje trestné činnosti a výnosu trestné činnosti
V trestním zákoníku doposud nebyl výslovně definován pojem nástroje a výnosu z trestné činnosti.
V souladu s novým § 135a trestního zákoníku se pod „Nástrojem trestné činnosti rozumí věc, která byla určena nebo užita ke spáchání trestného činu, včetně plodů a užitků.“ a v souladu s § 135b trestního zákoníku pod „Výnosem z trestné činnosti se rozumí jakákoli ekonomická výhoda pocházející z trestného činu, přičemž bezprostředním výnosem z trestné činnosti se rozumí věc, která byla získána trestným činem nebo jako odměna za něj, včetně plodů a užitků a zprostředkovaným výnosem z trestné činnosti se rozumí věc, včetně plodů a užitků a) která byla, byť jen zčásti, nabyta za věc tvořící bezprostřední výnos z trestné činnosti, b) ve kterou byla věc tvořící bezprostřední výnos z trestné činnosti, byť jen zčásti, přeměněna, nebo c) k jejímuž zhodnocení došlo, byť jen zčásti, prostřednictvím věci tvořící bezprostřední výnos z trestné činnosti.“
Nepřímé úplatkářství
Nové znění § 332 (podplácení) a § 333 (nepřímé úplatkářství) trestního zákoníku by mělo postihovat v jednom ustanovení i nepřímé slíbení, nabídku nebo poskytnutí neoprávněné výhody a i nepřímé požadování nebo přijetí neoprávněné výhody. Doplněním textu těchto skutkových podstat o „sám nebo prostřednictvím jiného poskytne, nabídne nebo slíbí úplatek“ bude odstraněn interpretační problém v porovnání s § 331 trestního zákona, který tento pojem již obsahoval.
ECOVIS ježek je česká advokátní kancelář poskytující mimo jiné právní poradenství ve správním a přestupkovém řízení
Tomáš Nahodil má dlouholeté praktické zkušenosti a teoretické znalosti v oblasti správního práva, zastupování v řízení před správními orgány a soudy nejvyšších instancí.
Pokud potřebujete kvalitní právní poradenství a zastoupení ve správních a soudních řízení, můžete se na nás kdykoli obrátit.
t: +420 226 236 600 | e: tomas.nahodil@ecovislegal.cz
Změna zákona o přestupcích a o provozu na pozemních komunikacích
Od 1. ledna 2019 nebude účinnosti novela zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich v platném znění.
Pro řidiče je zásadní změnou dikce při ukládání blokových pokut dle § 125c odst. 7 zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích v platném znění, kdy se text „(za přestupek) se uloží pokuta“ změnil na „(za přestupek) lze uložit pokutu“ tak, aby v souladu s obecnou právní úpravou bylo možné blokové přestupky podle zákona o silničním provozu vyřešit domluvou, bude-li takový postup přiměřený okolnostem případu. Policisté tak nebudou muset uložit pokutu, jak tomu bylo doposud.
V rámci řízení o přestupcích dle zákona o odpovědnosti za přestupky by měla být pro vydání příkazu na místě splněna podmínka, že k vyřízení přestupku nepostačuje domluva. Zároveň byla vypouštěna možnost uložit obviněnému příkazem na místě napomenutí. Podle nové úpravy tedy bude možné uložit příkazem na místě pouze pokutu.
3. Změny ve vnitrostátní silniční dopravě
Od 1.1.2019 se rozšiřuje působnost pravidel obsažených v Úmluvě o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (Úmluva CMR) i na dopravu vnitrostátní, která se doposud řídí českým občanským zákoníkem. Změna vyplývá z nového § 9a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě v platném znění, který zní „Ustanovení o uzavření a provádění přepravní smlouvy, odpovědnosti dopravce, reklamaci a žalobě a o přepravě prováděné postupně několika dopravci obsažená v Úmluvě o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR) se použijí obdobně ve vnitrostátní silniční nákladní dopravě na smlouvu o přepravě věci, práva a povinnosti při přepravě věci, náhradu škody vzniklé při přepravě věci a na odpovědnost jednotlivých dopravců při přepravě věci, k jejímuž provedení se spojilo několik dopravců.“
Nová úprava se nebude vztahovat na již uzavřené přepravní smlouvy. Zásadní změny přináší pro majitele přepravovaných zásilek, jelikož se mimo jiné mění výše náhradové povinnosti dopravce při ztrátě nebo zničení zásilky. Dle občanského zákoníku nahradí dopravce při ztrátě nebo zničení zásilky reálnou hodnotu zboží, kterou zásilka měla v době, kdy ji převzal. Oproti tomu dle čl. 23 Úmluvy CMR je výše odpovědnosti dopravce max. 8,33 SDR za kilogram hrubé váhy zásilky, tj. dle aktuálního kurzu XDR cca 260 Kč za 1 kg hrubé váhy.
Pro dopravce se jedná o snížení rizik a jejich odpovědnosti. Pro majitele zásilek to znamená buď nutnost pojistit přepravované zboží majetkovým pojištěním (tzv. cargo pojištění), které je jedinou možností krytí plné hodnoty pro majitele zásilky a nebo smluvně upravit odpovědnost dopravce do plné hodnoty zboží dle čl. 24 Úmluvy CMR.
4. Český zákon o zpracování osobních údajů
Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR), které nabylo účinnosti 25. května 2018, vyvolalo v České republice velkou reakci. Panika mezi podnikateli pomalu odeznívá a naopak samotný český Úřad pro ochranu osobních údajů upozorňuje na nadbytečné vyžadování souhlasu se zpracováním osobních údajů, které může být samo o sobě nezákonné. Úřad plánuje pro rok 2019 rozšíření aktivních kontrol dodržování povinností vyplývajících z GDPR. Dle sdělení Úřadu není cílem kontrolní činnosti udělit co nejvíce pokut, ale především zajistit nápravu a zvyšovat povědomí o ochraně osobních údajů.
Dosavadní téměř 18 let starý zákon o ochraně osobních údajů měl být nahrazen novým zákonem o zpracování osobních údajů, který projednává Poslanecká sněmovna od konce března 2018. Vladní návrh byl schválen na schůzi ze dne 5. prosince 2018. Lze proto předpokládat, že nejpozději v roce 2019 bude přijat a nabude účinnosti. Následně bude nutné opětovně přezkoumat plnění povinností ve vztahu k ochraně osobních údajů na území České republiky.
5. Novela insolvenčního zákona
V říjnu 2018 schválila Poslanecká sněmovna zásadní novelu českého insolvenčního zákona, která by měla zejména změnit institut oddlužení a zavést širší elektronizaci procesu insolvenčního řízení – systém eISIR (elektronický Informační systém insolvenčního rejstříku). Senát vrátil novelu insolvenčního zákona dne 19.12.2018 Poslanecké sněmovně, která by o něm měla opětovně rozhodovat na počátku roku 2019. Novela insolvenčního zákona se projednává již téměř 1 rok.
Senát chce mimo jiné vypustit ustanovení o soudním přezkumu, pokud by dlužník během pěti let nezaplatil alespoň 30 procent dlužné částky a dále navrhl rovněž zrušit podmínku, podle níž by splátka věřitelům musela být ve výši nákladů na odměnu insolvenčního správce.
V současné době je podmínkou pro oddlužení splacení alespoň 30 procent závazků v pětiletém období. Splněním oddlužení jsou dlužníci od zbývajících závazků osvobozeni a věřitelé o své zbývající pohledávky zcela přijdou. Oddlužení je tak umožněno pouze osobám, které mají dostatečný majetek nebo příjmy. Část dlužníků však nedokáže tyto podmínky splnit a končí v takzvané dluhové pasti.
Návrh nadále počítá s oddlužením na pětileté období při splacení alespoň 30 % závazků dlužníka, mění se ovšem jeho podmínky. Nově by dlužník nemusel na začátku insolvence pro účely povolení oddlužení prokázat, že je schopen uhradit v pětiletém období 30 % svých dluhů, ale pouze že má dostatečný příjem na to, aby každý měsíc mohl hradit odměnu insolvenčnímu správci, a alespoň stejnou částku svým věřitelům. Změnit by se měla i situace, kdy po pěti letech dlužník nesplatí požadovaných 30 % svých závazků. Nyní by o osudu takového dlužníka měl rozhodovat soud, který by měl posoudit, zda dlužník vyvinul dostatečnou snahu splácet své závazky. Pokud by soud došel k závěru, že ano, dlužník by se zbavil zbytku svých závazů i přes nenaplnění základní podmínky splacení 30 % svých závazků. Rozhodnutí bude ale na soudu a může se stát, že oddlužení a tím i zbavení se dluhů nepotvrdí i přes úhradu 30% závazků. Nově by měla být zavedena možnost zrychleného oddlužení, kdy by dlužník musel za 3 roky splatit alespoň 60 % svých závazků.
6. Novely zákoníku práce
Pro rok 2019 jsou plánovány dvě novely zákoníku práce. Jedna novela hodlá zrušit institut tzv. „karenční doby“, po kterou se v případě dočasné pracovní neschopnosti neposkytuje zaměstnancům náhrada mzdy nebo platu. Současně by mělo dojít ke snížení pojistného na nemocenské pojištění placené zaměstnavatelem. Senát tuto novelu zákoníku práce projednávanou od února 2018 zamítl dne 20. prosince 2018 a o jeho finálním schválení či odmítnutí by měla rozhodnout Poslanecká sněmovna na začátku roku 2019.
Další novela zákoníku práce navrhuje zavedení sdíleného pracovního místa, nový způsob počítání řádné dovolené, zavedení evidence odpracované doby u dohod konaných mimo pracovní poměr, úprava doručování důležitých písemností zaměstnancům, zkrácení doby přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli na 1 měsíc a další.
ECOVIS ježek je česká advokátní kancelář poskytující mimo jiné právní poradenství v pracovním právu, pracovněprávních sporech a oblasti ochrany osobních údajů
Eliška Čáslavská má dlouholeté bohaté zkušenosti jak se zastupováním zaměstnavatelů, tak i zaměstnanců v oblasti pracovního práva. Eliška se dále mimo jiné specializuje na GDPR a ochranu osobních údajů.
Pokud potřebujete kvalitní právní poradenství a zastoupení v pracovněprávní problematice a oblasti ochrany osobních údajů, můžete se na nás kdykoli obrátit.
t: +420 226 236 600 | e: eliska.caslavska@ecovislegal.cz
7. Korporátní compliance a nově ukládané sankce
České rejstříkové soudy a finanční řady začaly přísněji kontrolovat plnění nejrůznějších povinností ze strany obchodních korporací a družstev. Již v průběhu roku 2018 zahájily celou řadu řízení, v rámci kterých hrozily nejen uložením peněžitých pokut až 100 000 Kč a nebo až do výše 3 % brutto aktiv, ale i samotnou likvidací společností. Povinnosti a sankce umožňuje uložit zákon o účetnictví, zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob („Rejstříkový zákon“) a zákon o obchodních korporacích.
Mezi jednu z nejčastěji kontrolovaných povinností je řádné založení následujících dokumentů do sbírky listin rejstříkového soudu: výroční zprávy, řádné, mimořádné a konsolidované účetní závěrky, nejsou-li součástí výroční zprávy, stanoví-li povinnost jejich uložení do sbírky listin zákon upravující účetnictví osob a vyžaduje-li jejich vyhotovení jiný zákon, návrh rozdělení zisku nebo vypořádání ztráty a jejich konečnou podobu, nejsou-li součástí účetní závěrky, a zprávu auditora o ověření účetní závěrky. Tyto by měly být založeny do sbírky listin po jejich vyhotovení s tím, že účetní závěrka musí být vyhotovena a schválena do 6 měsíců po skončení účetního období.
Do 1.1.2019 měly veškeré společnosti zapsat do nové evidence údaje o skutečném majiteli právnických osob a svěřeneckých fondů. Od nového roku tento zápis navíc podléhá správnímu poplatku 1 000 Kč. Formulář lze vyplnit elektronicky na webových stránkách ministerstva spravedlnosti https://issm.justice.cz/podani-navrhu/formular a přílohy stačí připojit v elektronické podobě.
Celá řada společností i nadále nemá aktualizovanou společenskou smlouvu nebo stanovy v souladu s aktuálním právním stavem a údaje zapsané v obchodním rejstříku neodpovídají skutečnému stavu. Pokud společnost nesídlí na adrese uvedené v obchodním rejstříku, nemá správně zapsané členy statutárního orgánu a nebo nemá správně zapsaný svůj předmět podnikání, tak ve všech těchto případech hrozí v krajním případě i likvidace společnosti nařízená soudem.
Rok 2019 bude ve znamení nejen nových povinností, ale zejména přísnější kontroly dodržování již existujících povinností, jejichž plnění nebylo doposud aktivněji vymáháno. I bez nových povinností tak může být pro české podnikatele náročnější než předchozí roky.
8. Sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad
Dne 28.12.2018 byla ve Sbírce zákonů vyhlášena také
Vyhláška o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2019.
Sazba základní náhrady za používání silničních motorových vozidel
Sazba základní náhrady za 1 km jízdy podle § 157 odst. 4 zákoníku práce činí nejméně u
a) jednostopých vozidel a tříkolek 1,10 Kč,
b) osobních silničních motorových vozidel 4,10 Kč.
Stravné
Za každý kalendářní den pracovní cesty přísluší v roce 2019 zaměstnanci stravné podle § 163 odst. 1 zákoníku práce nejméně ve výši
a) 82 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,
b) 124 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,
c) 195 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.
Za každý kalendářní den pracovní cesty přísluší v roce 2019 zaměstnanci stravné podle § 176 odst. 1 zákoníku práce ve výši
a) 82 Kč až 97 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,
b) 124 Kč až 150 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,
c) 195 Kč až 233 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.
Průměrná cena pohonných hmot v roce 2019
Výše průměrné ceny za 1 litr pohonné hmoty v roce 2019 podle § 158 odst. 3 věty třetí zákoníku práce činí
a) 33,10 Kč u benzinu automobilového 95 oktanů,
b) 37,10 Kč u benzinu automobilového 98 oktanů,
c) 33,60 Kč u motorové nafty.
Pro více informací nás kontaktujte:
ECOVIS ježek, advokátní kancelář s.r.o.
Betlémské nám. 6
110 00 Praha 1
e-mail: mojmir.jezek@ecovislegal.cz
www.ecovislegal.cz
O ECOVIS ježek, advokátní kancelář s.r.o.:
Česká advokátní kancelář ECOVIS ježek se ve své praxi soustřeďuje především na obchodní právo, nemovitostní právo, vedení sporů, ale i financování a bankovní právo a poskytuje plnohodnotné poradenství ve všech oblastech, a tvoří tak alternativu pro klienty mezinárodních kanceláří. Mezinárodní rozměr poskytovaných služeb je zajištěn dosavadními zkušenostmi a prostřednictvím spolupráce s předními advokátními kancelářemi ve většině evropských zemí, USA a dalších jurisdikcích v rámci sítě ECOVIS působící v 75 zemích celého světa. Členové týmu advokátní kanceláře ECOVIS ježek mají dlouholeté zkušenosti z předních mezinárodních advokátních a daňových firem v poskytování právního poradenství nadnárodním korporacím, velkým českým společnostem, ale i středním firmám a individuálním klientům. Více informací na www.ecovislegal.cz.
Informace obsažené na této webové stránce jsou právnickou reklamou. Nepovažujte nic na této webové stránce za právní poradenství a nic na této webové stránce nepředstavuje vztah advokát-klient. Předtím, než začnete jednat o čemkoliv, o čem si na těchto stránkách přečtete, domluvte si právní konzultaci s námi. Dosavadní výsledky nejsou zárukou budoucích výsledků a předchozí výsledky neznamenají ani nepředpovídají budoucí výsledky. Každý případ je jiný a musí být posuzován podle vlastních okolností.