Podmínky pro uplatnění nároku na náhradu škody způsobené vyhlášením stavu nouze a následnými krizovými opatřeními
Vyhlášení nouzového stavu v České republice
Vyhlášení nouzového stavu proběhlo ve Sbírce listin dne 12.3.2020 ve formě usnesení vlády České republiky o vyhlášení nouzového stavu pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ na území České republiky na dobu od 14.00 hodin dne 12. března 2020 na dobu 30 dnů. Práva Vlády ČR po dobu trvání jsou obsažena v zákoně č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů.
Porušení povinností uložených na základě krizového zákona může být sankcionováno u fyzických osob v návaznosti na jeho závažnost jako přestupek s pokutou až do 20.000,- Kč, 50.000,- Kč, 100.000,- Kč a max. 2.000.000,- Kč a u právnických osob a fyzických osob podnikajících až do 3.000.000,- Kč.
Krizová opatření přijatá Vládou České republiky
Česká vláda je oprávněna přijímat různá nouzová opatření na základě stavu nouze. Jaký je současný stav krizových opatření přijatých českou vládou? Více informací naleznete v našem článku Krizová opatření a nouzový stav v České republice. Nová opatření ze dne 15.3.2020 omezení ještě zpřísnily. Krizová opatření a dopady koronavirové choroby již vyvolávají otázky také v souvislosti s českým pracovním právem a pracovneprávními otázkami. Více informací naleznete v našem článku Pracovněprávní a další právní otázky ohledně koronaviru a mimořádných opatření v České republice.
Podmínky pro uplatnění nároku na náhradu škody způsobené vyhlášením stavu nouze a následnými nařízenými mimořádnými opatřeními podle českého práva
Není zatím zcela jasné, zda bude možné žádat a za jakých podmínek o případnou náhradu škody za omezení způsobená vyhlášením nouzového stavu a následnými nařízenými krizovými opatřeními. Zákon o krizovém řízení obsahuje v § 35 úpravu náhrady za omezení vlastnického práva, poskytnutí věcných prostředků a vykonání pracovní povinnosti a pracovní výpomoci a v § 36 úpravu náhrady škody. Situace se může dále vyvíjet různými směry a může být přijatá i nová zákonná úprava. Jaký je aktuální právní stav?
Český zákon o krizovém řízení obsahuje v § 35 úpravu náhrady za omezení vlastnického práva, poskytování materiálních prostředků a plnění pracovních povinností a pracovní pomoci a v § 36 úpravu náhrady škody, a proto existuje zákonná úprava v České republice pro takové nároky.
V jednom z těchto rozhodnutí se Nejvyšší soud zabýval příslušností orgánu krizového řízení, u kterého měla být uplatněna náhrada škody u příslušného orgánu krizového řízení v šestiměsíční lhůtě (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 25 Cdo 3798/2007 ze dne 22.10.2009.
Škoda způsobená omezením vlastnického nebo užívacího práva, poskytnutím věcného prostředku, vykonáním pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci
§ 35 zákona o krizovém řízení stanoví, že „za omezení vlastnického nebo užívacího práva, poskytnutí věcného prostředku, vykonání pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci náleží právnické nebo fyzické osobě peněžní náhrada. Peněžní náhradu je povinen vyplatit orgán krizového řízení, který o omezení práva nebo uložení povinnosti rozhodl. Peněžní náhradu lze poskytnout po vzájemné dohodě též za poskytnutí dobrovolné pomoci. Peněžní náhrada se vyplácí do 6 měsíců od ukončení nebo zrušení krizového stavu, v jehož důsledku vznikl nárok na peněžní náhradu podle tohoto odstavce. V případě, že dojde k omezení výkonu vlastnického práva k nemovitosti, poskytne se jejímu vlastníku náhrada odpovídající míře omezení jeho majetkových práv podle občanského zákoníku. Jde-li o vykonání pracovní povinnosti, pracovní výpomoci nebo dobrovolné pomoci, u nichž nelze určit výši náhrady dohodou nebo postupem podle občanského zákoníku, stanoví se náhrada ve výši, která odpovídá obvyklé mzdě za stejné či podobné práce. Při stanovení náhrady za poskytnutí věcného prostředku se vychází z výše nákladů vzniklých povinnému a z obvykle požadované náhrady za použití stejného nebo obdobného věcného prostředku v době jeho poskytnutí. Orgán krizového řízení je oprávněn požadovat uhrazení nákladů, které vynaložil jako náhradu za poskytnutí věcných prostředků, vykonání pracovní povinnosti, pracovní výpomoci nebo dobrovolné pomoci, po původci havárie nebo jiné události, v jejímž důsledku vznikla krizová situace a musela být nařízena krizová opatření. Těmito úhradami se kompenzují vynaložené výdaje.“
Základní podmínky pro uplatnění náhrady škody způsobené omezením vlastnického nebo užívacího práva, poskytnutím věcného prostředku, vykonáním pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci
- forma náhrady je peněžitá;
- nárok se uplatňuje u orgánu krizového řízení, který o omezení práva nebo uložení povinnosti rozhodl, tj. v tomto případě u Vlády ČR resp. u Ministerstva vnitra;
- nárok je nutné uplatnit do 6 měsíců od ukončení nebo zrušení krizového stavu, v jehož důsledku vznikl nárok na peněžní náhradu;
Další podmínky:
- v případě, že dojde k omezení výkonu vlastnického práva k nemovitosti, poskytne se jejímu vlastníku náhrada odpovídající míře omezení jeho majetkových práv podle občanského zákoníku;
- v případě, že jde o vykonání pracovní povinnosti, pracovní výpomoci nebo dobrovolné pomoci, u nichž nelze určit výši náhrady dohodou nebo postupem podle občanského zákoníku, stanoví se náhrada ve výši, která odpovídá obvyklé mzdě za stejné či podobné práce;
- v případě stanovení náhrady za poskytnutí věcného prostředku se vychází z výše nákladů vzniklých povinnému a z obvykle požadované náhrady za použití stejného nebo obdobného věcného prostředku v době jeho poskytnutí.
Škoda způsobená v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními
§ 36 zákona o krizovém řízení stanoví, že „stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními (§ 39 odst. 4) prováděnými podle tohoto zákona. Této odpovědnosti se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám. Náhrada věcné škody vzniklé při činnosti orgánů provádějících krizová opatření nebo při uloženém poskytnutí věcných prostředků se poskytuje podle právních předpisů platných v době vzniku škody. Náhrada újmy na zdraví vzniklé při výkonu uložené pracovní povinnosti, pracovní výpomoci nebo dobrovolné pomoci vykonané v rámci organizované činnosti se poskytuje obdobně podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů, pokud nárok na náhradu této škody nevznikl již z pracovněprávního vztahu. Peněžní náhradu poskytne ten orgán krizového řízení, který nařídil krizové opatření nebo cvičení, při němž anebo v jehož důsledku vznikla škoda či újma. Nárok na náhradu škody s uvedením důvodů uplatňuje právnická nebo fyzická osoba písemně u příslušného orgánu krizového řízení do 6 měsíců od doby, kdy se o škodě dozvěděla, nejdéle do 5 let od vzniku škody, jinak právo zaniká. Orgán krizového řízení může v případech hodných zvláštního zřetele přiznat náhradu škody i po uplynutí termínu k podání žádosti nebo i bez podání žádosti, ale nejdéle do 5 let od vzniku škody. Náhrada škody se neposkytuje právnickým a fyzickým osobám, které zavinily vznik škodné události. Orgán krizového řízení je oprávněn požadovat uhrazení nákladů, které vynaložil jako náhradu škody, po původci havárie nebo jiné události, v jejímž důsledku vznikla krizová situace a musela být nařízena krizová opatření.“
Základní podmínky pro uplatnění náhrady škody v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními
- poškozený musí prokázat příčinnou souvislost mezi vzniklou škodou a krizovými opatřeními;
- stát se může odpovědnost zprostit pouze, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám;
- škoda způsobená na majetku (věcná škoda) vzniklá při činnosti orgánů provádějících krizová opatření nebo při uloženém poskytnutí věcných prostředků se poskytuje podle občanského zákoníku;
- náhrada újmy na zdraví vzniklé při výkonu uložené pracovní povinnosti, pracovní výpomoci nebo dobrovolné pomoci vykonané v rámci organizované činnosti se poskytuje podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů;
- nárok na peněžní náhradu poskytne ten orgán krizového řízení, který nařídil krizové opatření, tj. v tomto případě u Vlády ČR resp. u Ministerstva vnitra;
- nárok na náhradu škody musí být odůvodněn a uplatněn u příslušného orgánu krizového řízení (tj. v tomto případě u Vlády ČR resp. u Ministerstva vnitra nikoli žalobou o soudu) do 6 měsíců od doby, kdy se o škodě dozvěděla, nejdéle do 5 let od vzniku škody, jinak právo zaniká. Orgán krizového řízení může v případech hodných zvláštního zřetele přiznat náhradu škody i po uplynutí termínu k podání žádosti nebo i bez podání žádosti, ale nejdéle do 5 let od vzniku škody;
- náhrada škody se neposkytuje právnickým a fyzickým osobám, které zavinily vznik škodné události.
Ustanovení § 36 krizového zákona nikde výslovně neupravuje nárok na náhradu ušlého zisku či nákladů vzniklých v důsledku přerušení provozu, podnikatelské činnosti či ušlého výdělku zaměstnanců. V tomto směru lze očekávat poměrně zásadní právní diskuze a soudní spory s precedentními rozhodnutími pro budoucnost.
Snížení náhrady z důvodu zvláštního zřetel hodných podle českého práva
Případná ustanovení českého práva, kterými by mohl být nárok na náhradu škody limitován, by mohlo být ust. § 2953 NOZ o snížení náhrady škody, které říká, že „z důvodů zvláštního zřetele hodných soud náhradu škody přiměřeně sníží. Vezme přitom zřetel zejména na to, jak ke škodě došlo, k osobním a majetkovým poměrům člověka, který škodu způsobil a odpovídá za ni, jakož i k poměrům poškozeného. Náhradu nelze snížit, byla-li škoda způsobena úmyslně. Snížení se nepoužije, způsobil-li škodu ten, kdo se hlásil k odbornému výkonu jako příslušník určitého stavu nebo povolání, porušením odborné péče.“
Odpovědnost za škodu způsobenou porušením povinností stanovených krizovými opatřeními
Od okamžiku vyhlášení krizových opatření a nejpozději vyhlášením nouzového stavu a přijetím dalších krizových opatření vznikla občanům a tedy i zaměstnavatelům a zaměstnancům celá řady nových povinností. Jejich porušení může mít za následek nejen trestněprávní sankce v případě možného spáchání trestného činu šíření nakažlivé choroby dle § 152 a nebo trestného činu šíření nakažlivé choroby z nedbalosti dle § 153, ale i uložení pokuty dle krizového zákona a nebo odpovědnosti za vzniklou újmu dle českého občanského zákoníku.
Povinností stanovených usneseními vlády o přijetí krizových opatření je již celá řada. Pokud by např.
- osoby, které se navrátily z pobytu na území rizikových oblastí a bezprostředně po návratu tuto skutečnost, a to telefonicky nebo jiným vzdáleným přístupem, neoznámily svému registrujícímu poskytovateli zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství nebo praktické lékařství pro děti a dorost, nebo
- by v případě jakýchkoliv příznaků chřipkového onemocnění neprodleně neoznámily tuto skutečnost, a to telefonicky nebo jiným vzdáleným přístupem, svému registrujícímu poskytovateli zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství, nebo nemají-li registrujícího poskytovatele, pak jakémukoli poskytovateli v oboru všeobecné praktické lékařství,
pak by mohly odpovídat za škodu způsobenou třetím osobám s ohledem na tyto povinnosti uložené usnesením Vlády ČR ze dne 13. března 2020 č. 209 o přijetí krizového opatření z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ na území České republiky.
Odpovědnost by tak mohla např. stíhat zaměstnance, který nakazí ostatní zaměstnance v práci a nebo třetí osoby a v důsledku toho bude ochromen provoz zaměstnavatele a zaměstnanci přijdou o výdělek.
Mimořádná opatření a dopady nemoci koronaviru již nyní vyvolávají nejen otázky z hlediska pracovního práva a možných opatření dle zákoníku práce (viz. tento článek Pracovněprávní otázky ohledně koronaviru a mimořádných opatření v České republice), ale i z hlediska aplikace nejrůznějších ustanovení občanského zákoníku jako např. o následné nemožnosti plnění dle § 2006 NOZ, liberačním dopadu vyšší moci ve vztahu k náhradě škody dle § 2913 odst. 2 NOZ, podstatné změny okolností ve smyslu § 1765 NOZ a nebo i o výkladu rozsahu pojistného krytí dle sjednaného rozsahu pojištění.
Tým ECOVIS Česká republika
Pro více informací nás kontaktujte na:
JUDr. Mojmír Ježek, Ph.D.
ECOVIS ježek, advokátní kancelář s.r.o.
Betlémské nám. 6
110 00 Praha 1
e-mail: mojmir.jezek@ecovislegal.cz
www.ecovislegal.cz
About ECOVIS ježek, advokátní kancelář s.r.o.
Česká advokátní kancelář ECOVIS ježek se ve své praxi soustřeďuje především na obchodní právo, nemovitostní právo, vedení sporů, ale i financování a bankovní právo a poskytuje plnohodnotné poradenství ve všech oblastech, a tvoří tak alternativu pro klienty mezinárodních kanceláří. Mezinárodní rozměr poskytovaných služeb je zajištěn dosavadními zkušenostmi a prostřednictvím spolupráce s předními advokátními kancelářemi ve většině evropských zemí, USA a dalších jurisdikcích v rámci sítě ECOVIS působící v 75 zemích celého světa. Členové týmu advokátní kanceláře ECOVIS ježek mají dlouholeté zkušenosti z předních mezinárodních advokátních a daňových firem v poskytování právního poradenství nadnárodním korporacím, velkým českým společnostem, ale i středním firmám a individuálním klientům. Více informací na www.ecovislegal.cz.
Informace obsažené na této webové stránce jsou právnickou reklamou. Nepovažujte nic na této webové stránce za právní poradenství a nic na této webové stránce nepředstavuje vztah advokát-klient. Předtím, než začnete jednat o čemkoliv, o čem si na těchto stránkách přečtete, domluvte si právní konzultaci s námi. Dosavadní výsledky nejsou zárukou budoucích výsledků a předchozí výsledky neznamenají ani nepředpovídají budoucí výsledky. Každý případ je jiný a musí být posuzován podle vlastních okolností.
