Zmírnění právní regulace pěstování a distribuce konopí v České republice

Změna právní regulace pěstování a distribuce konopí v České republice

Novela zákona o návykových látkách s účinností od 1.1.2020

Od 1.1.2022 vstoupí v účinnost zákon č. 366/2021 Sb., který v podstatné míře novelizuje především zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů (dále jen „Zákon o návykových látkách“). Důsledkem této novely bude na jedné straně zmírnění zákonných omezení nakládání s určitými kategoriemi konopí, na straně druhé pak liberalizace trhu s léčebným konopím, což by ve svém souhrnu mělo vést k vyšší dostupnosti (podle zákonodárců) méně nebezpečných forem konopí ve společnosti.

Definice konopí pro léčebné použití

Úvodem je dobré předestřít, že předmětná novela vymezuje v § 2 Zákona o návykových látkách nové pojmy související právě s podrobnější úpravou pěstování a distribuce konopí. Konopím pro léčebné použití se tak myslí „konopí, které je výrobcem určeno k terapeutickému účelu u lidí nebo ke zpracování za tímto účelem“ a „rostlinou konopí pro léčebné použití rostlina z rodu konopí, která je pěstována za účelem produkce konopí pro léčebné použití“.

Definice rostliny technického konopí

Rostlinou technického konopí se naproti tomu rozumí „rostlina z rodu konopí, ze které lze získat konopí s obsahem nejvýše 1 % látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů (látky známější v širší veřejnosti pod zkratkou „THC“) nebo pochází z osiva odrůd uvedených ve Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin, a technickým konopím konopí z rostliny technického konopí“. Zemědělci nebo zahrádkáři pěstující rostliny konopí k jiným účelům, než je využití jejích omamných účinků na lidský organismus, proto již nebudou muset prokazovat, že podíl THC v žádné z nich nepřekročil zákonem stanovený limit, nýbrž by mělo stačit doložení původu použitých rostlin (tedy že pocházejí z osiva odrůd uvedených v předmětném evropském katalogu).

S tím úzce souvisí i implicitní zvýšení maximálního přípustného podílu THC v rostlinách konopí z 0,3 % na 1 %. Kde Zákon o návykových látkách dosud vyjímal z veřejnoprávní regulace konopí o obsahu nejvýše 0,3 % THC, tam po novele hovoří o technickém konopí a jeho rostlinách, které z definice mají až do 1 % THC (případně jsou dány řečeným evropským katalogem, takže teoreticky by mohly obsahovat ještě vyšší podíl THC). Příslušné opatření by opět mělo ulevit zejména výše zmíněným zemědělcům a zahrádkářům, kteří nejsou s to ovlivnit množství THC v rostlinách konopí, které při příznivém počasí mnohdy 0,3 % THC bez jejich zavinění překračují.

Průmyslový, potravinářský, kosmetický, technický či zahradnický účel zacházení s konopím bez povolení

Nově se tedy nebude vyžadovat získání povolení nebo licence státního orgánu k zacházení s technickým konopím nebo jeho rostlinami „zejména k účelům průmyslovým, potravinářským, kosmetickým, technickým či zahradnickým“ (§ 5 odst. 5 Zákona o návykových látkách), k jejich pěstování [§ 24 odst. 1 písm. a)], vyvážení [§ 20 odst. 2 písm. e)] nebo dovážení [§ 21 odst. 2 písm. d)] a není nutné ani likvidovat odpad z technického konopí jako odpad nebezpečný (§ 14 odst. 4). Aby si však orgány veřejné moci zachovaly přehled alespoň o velkých pěstitelích, došlo vložením nového § 29b ke stanovení zvláštní ohlašovací povinnosti osob pěstujících technické konopí na ploše větší než 100 m2. Tyto osoby musejí hlásit místně příslušnému celnímu úřadu zejména výměru osetých pozemků a odhad výměry pozemků, kde budou pěstovány rostliny v příštím cyklu, na jakých jejich částech došlo ke sklizni nebo zneškodnění rostlin a množství sklizeného technického konopí.

Zároveň samotná novela výslovně vyjímá látky konopí extrakt a tinktura s maximálním množstvím 1 % THC přímo z kategorie návykových látek podle § 2 (odst. 1) písm. a) Zákona o návykových látkách, jakož i roztoků a směsí obsahujících danou látku z pojmu přípravků podle tamtéž stanoveného písm. b). Z legislativnětechnického hlediska se přitom podle našeho názoru jedná o dost nekoncepční řešení, jelikož návykové látky, včetně extraktu a tinktury z konopí, jsou komplexně upraveny v nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, kdežto toto vynětí se stanovuje ze zákona.

Licence pro pěstování rostliny konopí pro léčebné použití

Těžiště novely Zákona o návykových látkách ovšem spočívá ve změně způsobu určení subjektů, kterým bude umožněno pěstovat rostliny konopí pro léčebné použití (dále jen „RKLP“). Podle dosavadní i podle nové právní úpravy může pěstovat tyto rostliny pouze právnická nebo podnikající fyzická osoba, které byla Státním ústavem pro kontrolu léčiv (dále jen „SÚKL“) udělena licence k pěstování RKLP a která je držitelem povolení k zacházení s návykovými látkami a přípravky vydaného Ministerstvem zdravotnictví. Dosud účinné znění Zákona o návykových látkách nicméně v § 24a stanovuje, že licence k pěstování může být udělena pouze dodavateli, kterého vybere SÚKL v zadávacím řízení podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, a sám SÚKL vymezuje i plochu, na níž se budou RKLP pěstovat. V souladu s dnes účinným § 24b má pak osoba, které byla udělena licence, povinnost vypěstované konopí převést výhradně na SÚKL, a to formou kupní smlouvy za cenu, která nesmí být vyšší než cena nabídnutá v zadávacím řízení. Mohli bychom tedy uzavřít, že dosavadní stav vychází v zásadě z principů centrálního plánování, kde vítěz výběrového řízení získá fakticky monopol na pěstování léčebného konopí v Česku.

Systém účinný od 1.1.2022 se oproti tomu opírá o tržní principy a předpokládá fungování více vzájemně si konkurujících pěstitelů, od čehož si zákonodárci slibují především pokles ceny léčebného konopí. Nově tak podle § 24b odst. 2 Zákona o návykových látkách, po novele, stanovuje, že SÚKL licenci k pěstování RKLP udělí každé právnické nebo podnikající fyzické osobě „na základě žádosti při splnění podmínek stanovených tímto zákonem“. Žádost pak musí v souladu s odst. 3, 4 a 5 obsahovat (kromě obecných náležitostí):

1. celkovou plochu pěstírny,
2. identifikace pozemku, na němž se pěstírna nachází, v katastru nemovitostí,
3. rozlohu plochy v pěstírně, kde se mají RLKP pěstovat;
4. prohlášení o splnění podmínek správné pěstitelské praxe,
5. doklad o právním důvodu užívání pěstírny, případně i souhlas jejího vlastníka,
6. doklad o bezúhonnosti žadatele, případně osob jednajících za žadatele,
7. doklad o složení zálohy na náhradu výdajů za odborné úkony (podrobněji upravené v § 24f a § 24g), které musí podniknout SÚKL v souvislosti s řízením o žádostech a které hradí žadatel;
8. vnitřní předpis žadatele pro pěstování RKLP, kde musí být vymezen např. způsob přístupu do pěstírny nebo zacházení s RKLP,
9. dokumenty prokazující technickou připravenost žadatele k pěstování RKLP a
10. fotodokumentaci místností pěstírny a zařízení určeného k pěstování, skladování a zpracování RKLP (pěstírnou tedy už musí žadatel v době podání žádosti disponovat).

Na základě § 24c Zákona o návykových látkách, po novelizaci, je SÚKL povinen rozhodnout o udělení licence do 30 dnů od podání žádosti, přičemž před udělením musí danou pěstírnu ohledat. Stejně jako u dosavadní úpravy se licence uděluje maximálně na dobu 5 let a nepřechází na právního nástupce, je však možné ji (i opakovaně) prodloužit, a to opět nejvýše na dobu 5 let. Aby SÚKL licenci prodloužil, musí osoba nejpozději 6 měsíců před skončením její platnosti podat žádost novou, jejíž součástí má ovšem být jen doklad o složení zálohy na náhradu výdajů za odborné úkony a žadatelovo „čestné prohlášení, že nedošlo k žádným změnám ve vztahu k podmínkám, za nichž byla licence udělena.“ Osoba pěstující RKLP je taktéž povinna požádat SÚKL o změnu licence v případě změny svého názvu, sídla či právní formy, případně dojde-li ke změnám náležitostí ve výše uvedených bodech 1., 2. a 3.

Poněkud nekonzistentně pak na nás působí ustanovení § 24c odst. 7, které konstatuje, že „[z]anikne-li platnost licence … podle § 24e odst. 4 písm. c), může osoba, která byla držitelem licence, požádat o novou licenci … nejdříve po uplynutí dvou let od nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí licence.“ § 24e odst. 4 písm. c) přitom uvádí jako důvod skončení licence její odnětí ze strany SÚKL. To by samo o sobě nebylo nic zvláštního, kdyby již § 24b odst. 8 nestanovoval, že SÚKL „zamítne žádost o udělení licence … podanou žadatelem, kterému byla licence … odňata, pokud ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí licence neuplynul nejméně 1 rok.“ Zákonodárce tak zřejmě v důsledku nepozornosti (způsobené četnými pozměňovacími návrhy) stanovil v rámci jednoho zákona dvě různě dlouhé lhůty pro v zásadě totéž, tedy možnost získat novou licenci. I vzhledem k nově vloženým větám do § 8 odst. 10, které srovnatelně hovoří o právu osoby žádat o udělení povolení Ministerstva zdravotnictví k zacházení s návykovými látkami a přípravky až po uplynutí dvou let od právní moci pravomocného rozhodnutí o jeho předešlém odnětí, jsme toho názoru, že z logiky věci platí ta delší lhůta, tedy dvouletá (neboť SÚKL sice může licenci vydat již po roce, ale žadatel o ni stejně nemůže žádat dřív než po dvou letech). Přesto by však případná legislativní oprava v zájmu právní jistoty byla na místě.

Osobám, jímž SÚKL udělí licenci k pěstování RKLP, jsou podle § 24d Zákona o návykových látkách, v novelizovaném znění, povinny zajistit pěstování RKLP, produkci konopí, zabezpečení pěstírny, protokolaci činnosti související s pěstováním, sklizní a zpracováním RKLP, zneškodňovat na vlastní náklad rostlinný odpad stanoveným způsobem a plnit další povinnosti vyplývající z právních předpisů. Jedná se přitom např. o ohlašovací povinnost stanovenou § 29a, podle níž musejí tyto osoby pravidelně hlásit SÚKL a Ministerstvu zdravotnictví množství sklizených RKLP a množství vyprodukovaného a zneškodněného rostlinného odpadu.

Zánik licence k pěstování přitom podle § 24e odst. 4 může nastat následujícími způsoby:
a. uplynutím doby, na níž byla vydána,
b. pravomocným odnětím ze strany SÚKL,
c. pravomocným zrušením ze strany SÚKL,
d. zánikem nebo úmrtím držitele licence,
e. pokud do 90 dnů od jejího udělení nezíská žadatel povolení k nakládání s návykovými látkami a přípravky vydávané Ministerstvem zdravotnictví nebo
f. zánikem platnosti povolení k nakládání s návykovými látkami a přípravky.

Rozdíl mezi odnětím a zrušením licence vymezuje v odst. 1 a 2 § 24e. SÚKL odejme licenci, pokud se osoba pěstující RKLP dopustí určitého správního deliktu podle Zákona o nakládání s návykovými látkami, přesněji spáchá-li přestupek s horní hranicí nejméně 10 milionů Kč, spáchá-li více přestupků nebo spáchá-li jen jeden přestupek, ale vícekrát. Na rozdíl od toho SÚKL licenci zruší, jestliže daná osoba přestane vykonávat činnost, pro níž jí byla udělena, jelikož držitel licence má ze zákona povinnost zajistit pěstování RKLP [§ 24d písm. a)]. Pokud přitom licence (jakkoliv) zanikne, musí (bývalý) pěstitel zneškodnit rostlinný odpad do 30 dnů od zániku licence v souladu s § 24e odst. 5.

Závěrem dodáváme, že uvedená novela provedla v Zákonu o návykových látkách také další změny, z nichž za jedinou, která bezprostředně navazuje na analyzovanou problematiku, lze považovat určení dalších podmínek, za nichž má Ministerstvo zdravotnictví diskreční pravomoc odepřít osobě vydání povolení k zacházení s návykovými látkami a přípravky. Podle § 8 odst. 1 to mimo nesplnění podmínek vyžadovaných zákonem nově může být také rozpor zamýšleného účelu zacházení s návykovými látkami s § 2 odst. 3 Zákona o návykových látkách (jenž stanoví, že některé kategorie návykových látek mohou být použity jen k omezeným účelům, např. vědeckým či výzkumným), jakož i rozpor s veřejným zájmem chráněným tímto zákonem anebo rozpor s mezinárodní smlouvou upravující zacházení s návykovými látkami, jíž je Česká republika vázána. Právě poslední podmínku vložil zákonodárce do textu patrně z toho důvodu, aby zvýšení dostupnosti konopí nemělo za následek porušení mezinárodních závazků České republiky a rozpor s čl. 1 odst. 2 Ústavy.

Pro více informací nás kontaktujte na:

JUDr. Mojmír Ježek, Ph.D.

ECOVIS ježek, advokátní kancelář s.r.o.
Betlémské nám. 6
110 00 Praha 1
e-mail: mojmir.jezek@ecovislegal.cz
www.ecovislegal.cz

O ECOVIS ježek, advokátní kancelář s.r.o.

Česká advokátní kancelář ECOVIS ježek se ve své praxi soustřeďuje především na obchodní právo, nemovitostní právo, vedení sporů, ale i financování a bankovní právo a poskytuje plnohodnotné poradenství ve všech oblastech, a tvoří tak alternativu pro klienty mezinárodních kanceláří. Mezinárodní rozměr poskytovaných služeb je zajištěn dosavadními zkušenostmi a prostřednictvím spolupráce s předními advokátními kancelářemi ve většině evropských zemí, USA a dalších jurisdikcích v rámci sítě ECOVIS působící v 75 zemích celého světa. Členové týmu advokátní kanceláře ECOVIS ježek mají dlouholeté zkušenosti z předních mezinárodních advokátních a daňových firem v poskytování právního poradenství nadnárodním korporacím, velkým českým společnostem, ale i středním firmám a individuálním klientům. Více informací na www.ecovislegal.cz.