Novela zákoníku práce z roku 2023. Novinky v pracovním právu od 1.10.2023

Letošní rok přinesl do českého pracovního práva významné změny prostřednictvím novely zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZP"), která byla publikována v Sbírce zákonů pod číslem 281/2023 Sb. (dále jen "Novela"). Tato Novela přináší několik klíčových opatření, která mají za cíl posílit práva zaměstnanců a upravit pracovní prostředí v souladu s moderními pracovními trendy. V tomto článku se podíváme na hlavní změny a novinky, které tato Novela přináší.

Práce na dálku a dohody o práci na dálku

Jedním z hlavních cílů Novely je přinést sofistikovanější úpravu práce na dálku, než tomu bylo doposud. Práce na dálku se stala i díky pandemii COVID-19 stále populárnější možností pro zaměstnance a zaměstnavatele, a proto bylo nezbytné vytvořit právní rámec, který by tuto formu práce upravoval.

Od 1. října 2023 musí dle ustanovení § 317 odst. 1 ZP zaměstnavatelé uzavřít písemnou dohodu o výkonu práce na dálku, pokud se tak dohodnou se zaměstnancem. Tato dohoda by měla obsahovat podrobnosti o místu výkonu práce, náhradách nákladů, pracovní době a dalších aspektech práce na dálku.

Novela také umožňuje zaměstnavatelům dle nového ustanovení § 190a ZP hradit náklady spojené s prací na dálku. Tyto náklady mohou být buď skutečně vynaložené a prokázané zaměstnancem, stanoveny paušálně Českým statistickým úřadem nebo mohou být sjednány písemnou dohodou se zaměstnancem, a to dokonce i jako žádné náklady.

Dále novela v ustanovení § 317 odst. 3 ZP stanoví, že zaměstnavatel má právo nařídit zaměstnanci práci na dálku pouze v případě, že tak stanoví opatření orgánu veřejné moci podle jiného zákona, a to na nezbytně nutnou dobu. Povaha vykonávané práce musí umožňovat její výkon na dálku, a zároveň musí být zajištěno, že místo, kde bude práce prováděna, je pro tuto práci vhodné.

Rozšíření informační povinnosti zaměstnavatele

Jedním z klíčových prvků Novely je rozšíření informační povinnosti zaměstnavatelů. Toto rozšíření se týká pracovních smluv, dohod o provedení práce (dále jen "DPP") a dohod o pracovní činnosti (dále jen "DPČ").

Zaměstnavatelé jsou dle ustanovení § 37 odst. 1 ZP povinni písemně informovat zaměstnance o následujících údajích:

a) názvu a sídle zaměstnavatele, je-li právnickou osobou, nebo o jménu, příjmení a adrese zaměstnavatele, je-li fyzickou osobou,
b) bližším označení druhu a místa výkonu práce,
c) výměře dovolené a o způsobu určování délky dovolené,
d) době trvání a podmínkách zkušební doby, je-li sjednána,
e) postupu, který je zaměstnavatel a zaměstnanec povinen dodržet při rozvazování pracovního poměru, a o běhu a délce výpovědní doby,
f) odborném rozvoji, pokud jej zaměstnavatel zabezpečuje,
g) stanovené týdenní pracovní době, o způsobu rozvržení pracovní doby včetně délky vyrovnávacího období, pokud je uplatněno nerovnoměrné rozvržení, a o rozsahu práce přesčas,
h) rozsahu minimálního nepřetržitého denního odpočinku a nepřetržitého odpočinku v týdnu a o poskytování přestávky v práci na jídlo a oddech nebo přiměřené doby na oddech a jídlo,
i) mzdě nebo platu a způsobu odměňování, splatnosti mzdy nebo platu, termínu výplaty mzdy nebo platu, místu a způsobu vyplácení mzdy nebo platu,
j) kolektivních smlouvách, které upravují pracovní podmínky zaměstnance, a označení smluvních stran těchto kolektivních smluv,
k) orgánu sociálního zabezpečení, kterému zaměstnavatel odvádí pojistné na sociální zabezpečení v souvislosti s pracovním poměrem zaměstnance,
a to nejpozději ve lhůtě 7 dnů od vzniku pracovního poměru.

Tyto změny v informační povinnosti zaměstnavatelů jsou pro zaměstnance pracující na DPP/DPČ, upraveny obdobně v ustanovení § 77a ZP. Přechodná ustanovení Novely myslí i na stávající zaměstnance, kteří by měli být rovněž s doplňujícím výčtem informací seznámeni, a to do 7 dnů od jejich žádosti. Novela taktéž nově zavádí v ustanoveních § 37a, 77b ZP informační povinnost zaměstnavatele vůči zaměstnancům vysílaných na území jiného státu.

Posílení práv zaměstnanců u dohod konaných mimo pracovní poměr

Novela zajišťuje zaměstnancům s DPP/DPČ větší ochranu a zároveň omezuje flexibilitu těchto dohod, tak aby byly v souladu s evropským právem. Došlo k zavedení již výše uvedené informační povinnosti v ustanoveních § 77a, 77b ZP. Nyní je dle ustanovení § 74 odst. 2 ZP zaměstnavatel povinen předem rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu a seznámit s ní zaměstnance nejpozději 3 dny před začátkem směny, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení.

Dále se u DPP/DPČ zavádí možnost dovolené, kdy pro účely dovolené platí dle § 77 odst. 8 ZP zákonná fikce délky týdenní pracovní doby 20 hodin týdně. Dovolená se ostatně řídí stávající právní úpravou pro pracovní poměr v ustanovení § 211 ZP a násl.

Novelou je v ustanovení § 77 odst. 4 ZP založen nový institut přechodu z DPP/DPČ na pracovní poměr, pokud pracovněprávní vztah založený dohodou trval v předchozích 12 měsících po dobu nejméně 180 dnů a zaměstnanec o to písemně požádal. Zaměstnavatel je potom povinen poskytnout mu nejpozději do 1 měsíce odůvodněnou písemnou odpověď.

Dalšími právy, které Novela dohodářům přiznává jsou:

nárok na příplatky (např. za práci v noci, o svátcích a víkendu) dle § 115 až 118 ZP;
nárok na zákonnou dobu odpočinku a přestávky v práci dle § 78 ZP a násl.;
nárok na ochranu při překážkách v práci na straně zaměstnavatele s náhradou mzdy dle § 207 ZP a násl.;
institut obrácení důkazního břemene v soudním řízení dle § 133a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád;
právo požádat zaměstnavatele o odůvodnění výpovědi dle § 77 odst. 7 ZP.

Nepřetržitý odpočinek v týdnu

Další ze změn se týká ustanovení § 92 ZP, přičemž v reakci na evropskou judikaturu dochází k upřesnění tohoto ustanovení kvůli předchozímu nepříznivému výkladu pro zaměstnance. Zaměstnavatel je nyní povinen v rámci týdne zaměstnanci staršímu 18 let poskytnout nepřetržitý odpočinek v trvání alespoň 24 hodin spolu s nepřetržitým denním odpočinkem (dříve „nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami“) dle § 90 odst. 1 ZP, na který musí bezprostředně navazovat. Celková doba trvání těchto odpočinků je 35 hodin a dohromady tvoří nepřetržitý odpočinek v týdnu.

Elektronické uzavírání smluv a dohod

Novela přináší v ustanovení § 21 ZP možnost uzavírat pracovní smlouvy, DPP, DPČ, jejich změny a dohodu o jejich rozvázání prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací. Smlouva nebo dohoda musí být zaslána na elektronickou adresu zaměstnance, která není v dispozici zaměstnavateli (tj. nikoli pracovní e-mail) a kterou zaměstnanec zaměstnavateli pro tento účel písemně sdělil.

Zaměstnanec má poté možnost písemně odstoupit od uzavřené smlouvy či dohody, pokud to provede nejpozději do 7 dní od doručení na jeho elektronickou adresu a pokud již nebyl zahájen výkon práce.

Elektronické doručování

Novela výrazně usnadňuje elektronické doručování a podporuje tím digitalizaci pracovněprávních vztahů. Okruh písemností doručovaných v režimu tzv. do vlastních rukou dle § 334 odst. 1 ZP byl Novelou zúžen, přičemž se nyní jedná o i) písemnosti týkající se skončení pracovního poměru nebo právních vztahů založených DPP/DPČ; ii) odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance nebo vzdání se tohoto místa; iii) mzdového výměru nebo platového výměru.

Nově si také dle ustanovení § 334a odst. 1 ZP zaměstnavatel může vybrat, který způsob doručování zvolí. Jedinou výjimkou je doručovaní prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, které může zaměstnavatel využít pouze v případě, že doručení na pracovišti zaměstnavatele není možné. Novela tímto fakticky zvýhodňuje elektronické doručování.

Pro možnost elektronického doručování stanovuje novela v ustanovení § 335 ZP následující podmínky: v odst. 1) udělení souhlasu zaměstnance v samostatném písemném prohlášení, v němž také uvedl elektronickou adresu pro doručování, která není v dispozici zaměstnavatele; v odst. 2) písemnost musí být zaměstnavatelem podepsána uznávaným elektronickým podpisem.

Potvrzení přijetí zprávy zaměstnancem dle § 335 odst. 3 ZP již nevyžaduje elektronicky uznávaný podpis a zároveň je zákonem stanovena fikce doručení 15 dnů ode dne jejího dodání, jejímž uplynutím se zpráva považuje za řádně doručenou.

Dle ustanovení § 335a ZP může zaměstnavatel doručit písemnost zaměstnanci prostřednictvím datové schránky, pokud si ji zaměstnanec neznepřístupnil v souladu s ustanovením § 18a zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. Tudíž zde nově není vyžadován souhlas zaměstnance a fikce doručení stále nastává po uplynutí lhůty 10 dnů.

Důležité změny pro žadatele o rodičovskou dovolenou

Nově je v ustanovení § 196 ZP zavedena povinnost podávat žádost o rodičovskou dovolenou písemně, přičemž je dle odst. 2 tohoto ustanovení stanovena lhůta alespoň 30 dnů před nástupem na rodičovskou dovolenou, nebrání-li tomu vážné důvody na straně rodiče. Žádost musí obsahovat dobu trvání rodičovské dovolené a lze ji podávat i opakovaně (např. kvůli prodloužení).

Zvláštní pracovní podmínky chráněných skupin zaměstnanců

Chráněné skupiny zaměstnanců (např. pečující o dítě mladší než 9 let) mohou na základě nového ustanovení § 241a ZP žádat o práci na dálku, avšak zaměstnavatel nebude ze zákona povinen těmto žádostem vyhovět. Zaměstnavatelé budou povinni v případě chráněných skupin zaměstnanců písemně odůvodnit zamítnutí žádosti o zkrácení pracovní doby dle ustanovení § 241 odst. 2 ZP nebo umožnění práce na dálku dle ustanovení § 241a ZP.

Následně mají zaměstnanci, jejichž žádosti o kratší pracovní dobu bylo vyhověno dle ustanovení § 241 odst. 3 ZP právo zažádat písemně o obnovení nebo částečné obnovení rozsahu původní týdenní pracovní doby a pokud zaměstnavatel této žádosti nevyhoví, tak je rovněž povinen to písemně odůvodnit.

Práce přesčas ve zdravotnictví

Novela nově stanovuje v ustanovení § 93a ZP možnost další dohodnuté práce přesčas ve zdravotnictví. Zaměstnanci ve zdravotnictví mají dle odst. 2 tohoto ustanovení právo odmítnout práci přesčas a nelze je k ní nutit. Zaměstnavatelé nesmí zaměstnance za odmítnutí takové práce nijak postihovat. Pokud zaměstnavatel hodlá zaměstnance využít k práci přesčas, musí to písemně oznámit příslušnému orgánu inspekce práce.

Přesčas ve zdravotnictví by dle odst. 3 tohoto ustanovení u většiny zdravotnických pracovníků neměl přesáhnout v průměru 8 hodin týdně. Pro zaměstnance ve zdravotnických záchranných službách je však tento limit rozšířen na 12 hodin týdně. Tyto limity platí maximálně po dobu 26 po sobě jdoucích týdnů, pokud kolektivní smlouva nestanoví delší období, které nesmí překročit 52 po sobě jdoucích týdnů. Každá dohoda o práci přesčas musí být písemně doložena.

Zaměstnavatelé i zaměstnanci mohou dle odst. 4 tohoto ustanovení tyto dohody do 12 týdnů od jejich uzavření písemně okamžitě zrušit, a to i bez uvedení důvodu. V ostatních případech mohou zaměstnavatelé nebo zaměstnanci podat písemnou výpověď, a to opět i bez uvedení důvodu, přičemž zákonná výpovědní lhůta činí 2 měsíce.

Účinnost zákona

Většina ustanovení Novely nabyly účinnosti k 1. 10. 2023. Ustanovení o dovolené zaměstnanců s DPP/DPČ nabydou účinnosti až k 1. 1. 2024.

Pro více informací nás kontaktujte na:

JUDr. Mojmír Ježek, Ph.D.

ECOVIS ježek, advokátní kancelář s.r.o.
Betlémské nám. 6
110 00 Praha 1
e-mail: mojmir.jezek@ecovislegal.cz
www.ecovislegal.cz

O ECOVIS ježek, advokátní kancelář s.r.o.

Česká advokátní kancelář ECOVIS ježek se ve své praxi soustřeďuje především na obchodní právo, nemovitostní právo, vedení sporů, ale i financování a bankovní právoa poskytuje plnohodnotné poradenství ve všech oblastech, a tvoří tak alternativu pro klienty mezinárodních kanceláří. Mezinárodní rozměr poskytovaných služeb je zajištěn dosavadními zkušenostmi a prostřednictvím spolupráce s předními advokátními kancelářemi ve většině evropských zemí, USA a dalších jurisdikcích v rámci sítě ECOVISpůsobící v 75 zemích celého světa. Členové týmu advokátní kanceláře ECOVIS ježekmají dlouholeté zkušenosti z předních mezinárodních advokátních a daňových firem v poskytování právního poradenství nadnárodním korporacím, velkým českým společnostem, ale i středním firmám a individuálním klientům. Více informací na www.ecovislegal.cz.