Podmínky rozdělení zisku ve světle poslední judikatury Nejvyššího soudu

Rozdělení zisku a vlastních zdrojů

Řádná účetní závěrka je dle aktuálních závěrů Nejvyššího soudu „využitelná“ pro rozdělení zisku i po uplynutí lhůty, v níž by měla být projednána valnou hromadou

1. Právní úprava a obecné podmínky

Podmínky rozdělení zisku v obchodní korporaci upravuje zákon č. 90/2012 Sb. o obchodních korporací (ZOK). Mezi podmínky nezbytnými pro řádné rozhodnutí valné hromady a statutárního orgánu o výplatě podílu na zisku v kapitálových společnostech jsou:

(i) existence řádné nebo mimořádné účetní závěrky, na základě které lze dle § 34 odst. 1 ZOK stanovit podíl na zisku;

(ii) schválení řádné či mimořádné účetní závěrky za minulé účetní období valnou hromadou,

(iii) nezpůsobení úpadku společnosti a splnění níže uvedeného insolvenčního testu dle § 40 odst. 1 ZOK,

(iv) splnění tzv. bilančního testu dle § 161 odst. 4 ZOK pro společnost s ručením omezeným ("částka k rozdělení mezi společníky nesmí překročit výši hospodářského výsledku posledního skončeného účetního období zvýšenou o nerozdělený zisk z předchozích období a sníženou o ztráty z předchozích období a o příděly do rezervních a jiných fondů v souladu s tímto zákonem a společenskou smlouvou") či dle § 350 ZOK pro akciovou společnost ("Společnost nesmí rozdělit zisk ani jiné vlastní zdroje mezi akcionáře, pokud se ke dni skončení posledního účetního období vlastní kapitál vyplývající z řádné nebo mimořádné účetní závěrky nebo vlastní kapitál po tomto rozdělení sníží pod výši upsaného základního kapitálu zvýšeného o fondy, které nelze podle tohoto zákona nebo stanov rozdělit mezi akcionáře. Částka k rozdělení mezi akcionáře nesmí překročit výši hospodářského výsledku posledního skončeného účetního období zvýšenou o nerozdělený zisk z předchozích období a sníženou o ztráty z předchozích období a o příděly do rezervních a jiných fondů v souladu s tímto zákonem a stanovami."), a

(iv) nevykazování nákladů na vývoj v aktivech rozvahy, příp. pouze za splnění podmínek dle § 28 odst. 7 zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví.

ZOK neobsahuje výslovnou právní úpravu termínu pro rozhodnutí o rozdělení zisku, nicméně § 181 odst. 2 ZOK stanoví pro společnost s ručením omezeným, resp. § 403 odst. 1 ZOK pro akciovou společnost, že řádnou účetní závěrku projedná valná hromada nejpozději do šesti měsíců od posledního dne předcházejícího účetního období.

Vedle výše zmíněných požadavků je také velmi důležitý test insolvence upravený v § 40 odst. 1 ZOK, který musí být proveden před rozdělením zisku. Ve svém důsledku představuje omezení pro výplatu zisku a prostředků z jiných vlastních zdrojů (a záloh na ně) a zakazuje provést výplatu, pokud by si tím společnost přivodila úpadek a poškodila tím fakticky své věřitele. Za jiné vlastní zdroje lze považovat položky vlastního kapitálu mimo zisk a základní kapitál, a to zejména emisní ážio, kapitálové fondy a snížení základního kapitálu. I kdyby valná hromada o výplatě zisku rozhodla, nesmí jej statutární orgán vyplatit, pokud by tím porušil tuto povinnost. Za dodržení tohoto omezení je odpovědný statutární orgán, jehož členové jsou v rámci výkonu své funkce povinni jednat s péčí řádného hospodáře.

2. Nerozdělení zisku a důvody

Právo na rozdělení zisku dosaženého v obchodní korporaci patří k hlavním právům společníků/akcionářů. Vytvoří-li společnost zisk, může valná hromada rozhodnout o jeho nerozdělení mezi společníky (akcionáře) pouze z důležitých důvodů, a to navíc pouze, respektuje-li zákaz zneužití většiny hlasů. Mezi důležité důvody se budou počítat například ustanovení společenské smlouvy/stanov stanovující, že část zisku má být rozdělena mezi členy orgánů společnosti, její zaměstnance nebo přidělena do fondu zřízeného na základě zakladatelského právního jednání. Společníkům (akcionářům) ale nemusí být vyplacena ani zbývající část zisku, která nebude použita dle pravidel určených v společenské smlouvě/stanovách. Lze tak ale opět učinit jen z důležitých důvodů, jimiž mohou být hospodářská situace společnosti nebo očekávané budoucí výdaje, které vyžadují vytváření patřičných rezerv. V případě akciové společnosti musí být tyto důvody uvedeny v pozvánce na valnou hromadu.

3. Vývoj podmínek rozdělování zisku v české judikatuře

Obchodní zákoník, který byl nahrazen zákonem o obchodních korporací, výslovně neurčoval lhůtu pro rozhodnutí o rozdělení a výplatě podílů na zisku. V praxi obecně akceptovaný závěr, že tak má být ve lhůtě 6 měsíců od konce účetního období, vyplýval z rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 29 Cdo 4284/2007. Nejvyšší soud argumentoval mimo jiné tak, že účetní závěrka starší 6 měsíců není dostatečně aktuální pro to, aby poskytla reálný aktuální obraz účetnictví pro učinění rozhodnutí o rozdělení zisku.

Výše uvedený rozsudek byl ale v praxi kritizován jako nepraktický a s ohledem na změněnou právní úpravu v ZOKu se v odborné literatuře objevovaly nové interpretace (např. ve 2. vydání komentáře k zákonu o obchodních korporacích, kde spoluautory jsou i soudci Nejvyššího soudu), že závěry předchozího rozsudku se už nebudou prosazovat. Zákon o obchodních korporacích sice ani v ZOK nestanovil lhůtu pro rozhodnutí o výplatě zisku, ale oproti původní úpravě výslovně upravil v § 40 odst. 1 ZOK insolvenční test. Toto ustanovení je považován za důležité pro zabránění vyplacení podílů na zisku na úkor věřitelů společnosti, i kdyby snad uplynula od konce účetního období delší lhůta. Navíc z účetního pohledu nedává hranice 6 měsíců pro aktuálnost účetní závěrky v praxi smysl. Pokud nedojde ve společnosti k podstatné změně, i starší účetní závěrka může být aktuální a poskytovat reálný obraz i po uplynutí této doby. Naopak zásadní události před uplynutím 6-ti měsíční lhůty mohou vést k neaktuálnosti účetní závěrky.

Dne 27.3.2019 vydal Nejvyšší soud nový rozsudek pod sp. zn. 27 Cdo 3885/2017, v rámci kterého se mimo jiné zabýval podmínkami pro rozdělení zisku v akciové společnosti za platnosti ZOKu. V prvé řadě souhlasil s „využitelností“ řádné účetní závěrky pro rozdělení zisku i po uplynutí lhůty, v níž by řádná účetní závěrka měla být projednána valnou hromadou (§ 403 odst. 1 ZOK) a vysvětlil, že s účinností od 1. 1. 2014 může řádná účetní závěrka zpracovaná za předchozí účetní období sloužit jako podklad pro rozhodnutí valné hromady o rozdělení zisku akciové společnosti až do konce následujícího účetního období.

Důvodem pro tento závěr je právě na rozdíl od předchozí úpravy výslovná úprava tzv. insolvenční test, jehož aplikace by měla sama o sobě postačovat pro dosažení cíle sledovaného dnes již překonanou judikaturou. Tím byla mimo jiné snaha zabránit vyvedení zdrojů ze společnosti na úkor jejích věřitelů.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu otevírá cestu k celé řadě možností, jak naložit se ziskem kapitálové společnosti. Zároveň ale s sebou nese poměrně vysoké nároky na statutární orgány těchto společností. Nedodržení pravidel pro výplatu zisku by totiž mělo být posuzováno jako porušení péče řádného hospodáře.

Novela zákona o obchodních korporacích, zákon č. 90/2012 Sb., v platném znění (dále jen „ZOK“), která byla dne 13.2.2020 zveřejněna ve Sbírce zákonů pod č. 33/2020 Sb. a nabude účinnosti k 1.1.2021 obsahuje změnu v § 34 a 35 ohledně výplaty zisku a potvrzuje stanovisko Nejvyššího soudu. Nově by měl § 34 a § 35 ZOK znít následovně:

„„§ 34
Podíl na zisku a na jiných vlastních zdrojích
(1) Podíl na zisku a na jiných vlastních zdrojích se stanoví na základě řádné nebo mimořádné účetní závěrky schválené nejvyšším orgánem obchodní korporace. Na základě účetní závěrky podle věty první lze rozdělit zisk a jiné vlastní zdroje do konce účetního období následujícího po účetním období, za něž byla účetní závěrka sestavena. Zisk a jiné vlastní zdroje lze rozdělit pouze mezi společníky, ledaže společenská smlouva určí jinak.
(2) Částka k rozdělení nesmí v kapitálové společnosti nebo družstvu překročit součet výsledku hospodaření posledního skončeného účetního období, výsledku hospodaření minulých let a ostatních fondů, které může kapitálová společnost nebo družstvo použít podle svého uvážení, snížený o příděly do rezervních a jiných fondů v souladu se zákonem a společenskou smlouvou. Rozhodnutí nejvyššího orgánu učiněné v rozporu s větou první nemá právní účinky. K rozdělení nelze použít fondy, jejichž vznik, změnu nebo zánik upravuje právní předpis nebo společenská smlouva způsobem, který jejich rozdělení nepřipouští.
(3) O vyplacení podílu na zisku a na jiných vlastních zdrojích rozhoduje statutární orgán. Je-li rozdělení v rozporu se zákonem, podíly na zisku nebo jiných vlastních zdrojích se nevyplatí. Má se za to, že ti členové statutárního orgánu, kteří s vyplacením v rozporu se zákonem souhlasili, nejednali s péčí řádného hospodáře.
(4) Podíl na zisku a na jiných vlastních zdrojích je splatný do 3 měsíců ode dne, kdy bylo přijato rozhodnutí nejvyššího orgánu společnosti o jeho rozdělení, ledaže zákon, společenská smlouva nebo nejvyšší orgán určí jinak.
(5) Ustanovení tohoto zákona o rozdělení a výplatě jiných vlastních zdrojů se nepoužijí na snižování základního kapitálu.

§ 35
Záloha na podíl na zisku
(1) Zálohu na podíl na zisku lze vyplácet jen na základě mezitímní účetní závěrky, ze které vyplyne, že obchodní korporace má dostatek zdrojů na rozdělení zisku. Součet záloh na podíl na zisku nemůže být vyšší, než kolik činí součet výsledku hospodaření běžného účetního období, výsledku hospodaření minulých let a ostatních fondů tvořených ze zisku, které může obchodní korporace použít podle svého
uvážení, snížený o příděly do rezervních a jiných fondů v souladu se zákonem a společenskou smlouvou.
(2) Záloha na podíl na zisku se vrací do 3 měsíců ode dne, kdy řádná nebo mimořádná účetní závěrka byla nebo měla být schválena, ledaže částka zisku k rozdělení vyplývající z řádné nebo mimořádné účetní závěrky dosahuje alespoň součtu záloh na podíl na zisku vyplacených v souladu se zákonem a nejvyšší orgán rozhodl o rozdělení této částky.“

Pro více informací nás kontaktujte na:

JUDr. Mojmír Ježek, Ph.D.

ECOVIS ježek, advokátní kancelář s.r.o.
Betlémské nám. 6
110 00 Praha 1
e-mail: mojmir.jezek@ecovislegal.cz
www.ecovislegal.cz

About ECOVIS ježek, advokátní kancelář s.r.o.

Česká advokátní kancelář ECOVIS ježek se ve své praxi soustřeďuje především na obchodní právo, nemovitostní právo, vedení sporů, ale i financování a bankovní právo a poskytuje plnohodnotné poradenství ve všech oblastech, a tvoří tak alternativu pro klienty mezinárodních kanceláří. Mezinárodní rozměr poskytovaných služeb je zajištěn dosavadními zkušenostmi a prostřednictvím spolupráce s předními advokátními kancelářemi ve většině evropských zemí, USA a dalších jurisdikcích v rámci sítě ECOVIS působící v 75 zemích celého světa. Členové týmu advokátní kanceláře ECOVIS ježek mají dlouholeté zkušenosti z předních mezinárodních advokátních a daňových firem v poskytování právního poradenství nadnárodním korporacím, velkým českým společnostem, ale i středním firmám a individuálním klientům. Více informací na www.ecovislegal.cz.