Zaměstnanec a zaměstnavatel - pracovní právo a koronavir a mimořádná opatření v České republice. Další související právní otázky

 


 

Pracovněprávní otázky v době stavu nouze

V článku Krizová opatření a nouzový stav v České republice naleznete aktuální informace o posledním vývoji v České republice. Základní shrnutí pro zaměstnavatele a zaměstnance po téměř týdnu trvání mimořádných opatření zveřejnilo na svých stránkách Ministerstvo práce a sociálních věcí, a to jako Pracovněprávní desatero boje s koronavirem.
 

1. ZAMĚSTNANEC V KARANTÉNĚ

 
- V případě, že je zaměstnanci nařízena karanténa, jde o překážku v práci na straně zaměstnance ve smyslu § 191 a 192 zákoníku práce, při které mu přísluší náhrada mzdy výši 60 % průměrného výdělku za období prvních 14 kalendářních dní, a to s tím, že tato náhrada přísluší za pracovní dny a dále za svátky, za které jinak přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo se mu mzda/plat nekrátí. Nařízení karantény nepřerušuje běh již započaté dovolené.
 
- Pokud by karanténa nebo nemoc zaměstnance trvala déle než 14 dní, bude mu od 15. kalendářního dne vypláceno nemocenské pojištění Českou správou sociálního zabezpečení.
 
- Překážku v práci v podobě karantény a předpokládanou dobu jejího trvání je zaměstnanec povinen zaměstnavatele uvědomit bez zbytečného odkladu a překážku v práci mu prokázat (viz § 206 odst. 1 a 2 zákoníku práce).
 
- Zaměstnavatel je povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu karantény nařízené podle zákona o ochraně veřejného zdraví.
 

2. POVINNOSTI ZAMĚSTNANCE S OHLEDEM NA MIMOŘÁDNÁ OPATŘENÍ

 
- Zaměstnanec s trvalým pobytem v České republice, který se v období od 7.3.2020 navrátí z pobytu na území Italské republiky do České republiky, se nařizuje, aby bezprostředně po návratu do České republiky oznámil tuto skutečnost svému lékaři, který rozhodne o karanténě podle § 2 odst. 7 písm. a) zákona o ochraně veřejného zdraví v délce 14 dnů.
 
- Zaměstnanec, jemuž bylo místně příslušnou hygienickou stanicí sděleno, že byl v kontaktu s pacientem, u kterého byla laboratorně potvrzena nákaza koronavirem SARS-CoV-2, způsobujícím onemocnění COVID-19, je povinen poskytnout potřebnou součinnost poskytovateli zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství nebo praktické lékařství pro děti a dorost a podrobit se nařízené karanténě.
 
- Zaměstnanec je povinen karanténu dodržovat a nahlásit ji bezprodleně zaměstnavateli.
 
- Zaměstnanec může odmítnout výkon nebezpečné práce, která musí bezprostředně a závažným způsobem ohrožovat jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných lidí, avšak pouhý strach z možnosti nákazy koronavirem nenaplňuje zmíněnou podstatu nebezpečné práce.
 

3. MOŽNOSTI ZAMĚSTNAVATELE V PŘÍPADĚ PODEZŘENÍ NA KORONAVIRUS

 
- Homeoffice. Zaměstnanec bude práci dočasně vykonávat mimo pracoviště zaměstnavatele. Protože jde o dohodu, na změnu místa výkonu práce (na práci z domova) není povinen druhý účastník pracovněprávního vztahu přistoupit. Homeoffice není v zákoníku práce výslovně upraven, a proto doporučujeme bližší podmínky tohoto způsobu výkonu práce detailně upravit.
 
- Změna harmonogramu rozvržení směn. Zaměstnavatel musí tuto změnu oznámit včas a seznámit s ní zaměstnance 14 kalendářních dnů předem, nedohodl-li se se zaměstnancem jinak.
 
- Čerpání dovolené. Čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen oznámit zaměstnanci písemně alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době (§ 217 odst. 1 zákoníku práce).
 
- Je-li zaměstnanec připraven konat pro zaměstnavatele práci v místě výkonu práce a zaměstnavatel mu ji nebude přidělovat, aniž by zaměstnanec sám měl překážku v práci (například zaměstnanci není nařízena karanténa, ani není v dočasné pracovní neschopnosti, ale zaměstnavatel má jen určité obavy), jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele a zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku (§ 208 zákoníku práce ).
 
- Není-li využit v konkrétním případě žádný z výše uvedených nástrojů, pak je možné, aby zaměstnavatel vyhověl žádosti zaměstnance o poskytnutí pracovního volna bez náhrady mzdy nebo platu.
 
- Zaměstnavatel může a do určité míry je i povinen vyžadovat od zaměstnance informace o rizicích spojených s koronavirem, například zda se nezdržovali v některém z ohnisek nákazy, a to zejména s ohledem na s ohledem na ustanovení § 102 odst. 1 a § 106 odst. 4 zákoníku práce. Na druhou stranu může být obtížné zaměstnance postihnout za nepravdivou nebo neúplnou odpověď.
 
- Zaměstnavatel nemůže zakazovat zaměstnancům soukromé cesty.
 

4. POSTAVENÍ ZAMĚSTNANCE PEČUJÍCÍHO O DÍTĚ S OHLEDEM NA MIMOŘÁDNÉ OPATŘENÍ

 
- Zaměstnanec, který nemůže vykonávat v zaměstnání práci z důvodu péče o dítě mladší 10 let, protože školské zařízení nebo zvláštní dětské zařízení, popřípadě jiné obdobné zařízení pro děti, v jehož denní nebo týdenní péči dítě jinak je, nebo škola, jejímž je žákem, jsou uzavřeny z důvodu mimořádného opatření má nárok na ošetřovné (§ 39 zákona o nemocenském pojištění). Podmínkou nároku na ošetřovné je, že osoba, která má v péči dítě mladší 10 let, žije se zaměstnancem v domácnosti a nebo se jedná o rodiče. Bližší popis dávky ošetřovného na stránkách ČSSZ.
 
Orientační výpočet výše ošetřovného pomocí excelové tabulky zveřejněné na stránkách MPSV.
 
- Nárok na ošetřovné nemají zaměstnanci vykonávající práci na základě dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti.
 
- Podpůrčí doba u ošetřovného činí 9 kalendářních dnů. Jde-li o osamělého zaměstnance, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku, činí podpůrčí doba nejdéle 16 kalendářních dnů. Výše ošetřovného činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Návrh na rozšíření podpůrčí doby je projednáván od 13.3.2020 Vládou ČR jako Návrh zákona o některých úpravách v sociálním zabezpečení v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020. Postup při uplatnění nároku na dávku ošetřovného. Po uplynutí této doby má zaměstnanec nárok na dávky nemocenské. Postup při výplatě dávek nemocenské.
 

5. UZAVŘENÍ OBCHODŮ A PROVOZOVEN JAKO PŘEKÁŽKA NA STRANĚ ZAMĚSTNAVATELE A ČÁSTEČNÁ NEZAMĚSTNANOST

 
Postup není zcela jednoznačný ani ve vztahu k tomu, zda nařízená opatření představují překážky na straně zaměstnavatele, pro které má zaměstnanec nárok na 100% mzdy (§ 208 zákoníku práce stanoví obecně, že "Nemohl-li zaměstnanec konat práci pro jiné překážky na straně zaměstnavatele, než jsou uvedeny v § 207, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku; to neplatí, bylo-li uplatněno konto pracovní doby (§ 86 a 87)") a nebo zda může zaměstnavatel využít ust. § 209 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce v platném znění a buď na základě dohody s odborovou organizací nebo na základě vydaného vnitřního předpisu určit závazná pravidla pro stanovení pracovněprávních nároků zaměstnanců zaměstnavatele v době trvání překážky v práci na straně zaměstnavatele z důvodu částečné nezaměstnanosti.
 
Pro použití § 209 zákoníku práce ohledně částečné nezaměstnanosti hovoří skutečnost, že vzniklou situaci lze vykládat jako „důvod dočasného omezení odbytu výrobků nebo omezení poptávky poskytovaných službách (částečná nezaměstnanost)“. Pokud by se zaměstnavatel rozhodl přistoupit k opatření v podobě částečné zaměstnanosti, měl by uzavřít buď dohodu s odborovou organizací, pokud u něj působí a nebo vydat vnitřní předpis, kterým by byla upravena výši poskytované náhrady mzdy, která přísluší zaměstnanci a která musí činit nejméně 60 % průměrného výdělku.
 

6. KDE HLEDAT RELEVANTNÍ PRÁVNÍ INFORMACE OHLEDNĚ KORONAVIRU A CESTOVÁNÍ

 
Situace ohledně koronaviru a mimořádných opatření se v České republice neustále vyvíjí. Kde hledat relevantní informace pro Vaše podnikání?
 
Mimořádní opatření Ministerstva zdravotnictví jsou zveřejňována na úřední desce Ministerstva zdravotnictví Aktuální mimořádná opatření a rozhodnutí ke COVID-19.
 
Vyhlášení nouzového stavu proběhlo ve Sbírce listin dne 12.3.2020 ve formě Usnesení vlády České republiky o vyhlášení nouzového stavu pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ na území České republiky na dobu od 14.00 hodin dne 12. března 2020 na dobu 30 dnů. Práva Vlády ČR po dobu trvání jsou obsažena v zákoně č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů.
 
Porušení povinností uložených na základě krizového zákona může být sankcionováno u fyzických osob v návaznosti na jeho závažnost jako přestupek s pokutou až do 20.000,- Kč, 50.000,- Kč, 100.000,- Kč a max. 2.000.000,- Kč a u právnických osob a fyzických osob podnikajících až do 3.000.000,- Kč.
 
Regulaci cen zveřejňuje Ministerstvo financí na stránkách cenového věstníku. Posledním a zatím jediným cenovým a prodejním omezením bylo stanovení Podmínek prodeje ochranných roušek třídy FFP3 v České republice po 4.3.2020.
 
Užitečné informace k cestování za současné situace obsahují stránky Ministerstva zahraničních věcí Doporučení k cestám do zahraničí v souvislosti se šířením koronaviru a nebo stránky Světové zdravotnické organizace WHO a Updated WHO recommendations for international traffic in relation to COVID-19 outbreak.
 

Náhrada za omezení vlastnického práva, poskytnutí věcných prostředků a vykonání pracovní povinnosti a pracovní výpomoci a náhrady škody dle krizového zákona

 
Mimořádná opatření a dopady nemoci koronaviru již nyní vyvolávají celou řadu otázek ohledně škod a následků omezení způsobených krizovými opatřeními. Není zatím zcela jasné, zda bude možné žádat a za jakých podmínek o případnou náhradu škody za omezení způsobená vyhlášením nouzového stavu a následnými nařízenými krizovými opatřeními. Zákon o krizovém řízení obsahuje v § 35 úpravu náhrady za omezení vlastnického práva, poskytnutí věcných prostředků a vykonání pracovní povinnosti a pracovní výpomoci a v § 36 úpravu náhrady škody. Více informací poskytne náš článek Náhrada škody způsobené krizovými opatřeními.
 
Mimořádná opatření a dopady nemoci koronaviru již nyní vyvolávají nejen otázky z hlediska pracovního práva a možných opatření dle zákoníku práce (viz. tento článek Pracovněprávní otázky ohledně koronaviru a mimořádných opatření v České republice), ale i z hlediska aplikace nejrůznějších ustanovení občanského zákoníku jako např. o následné nemožnosti plnění dle § 2006 NOZ, liberačním dopadu vyšší moci ve vztahu k náhradě škody dle § 2913 odst. 2 NOZ, podstatné změny okolností ve smyslu § 1765 NOZ a nebo i o výkladu rozsahu pojistného krytí dle sjednaného rozsahu pojištění.
 
Tým ECOVIS Česká republika
 
Pro více informací nás kontaktujte na:
 
JUDr. Mojmír Ježek, Ph.D.
 
ECOVIS ježek, advokátní kancelář s.r.o.
Betlémské nám. 6
110 00 Praha 1
e-mail: mojmir.jezek@ecovislegal.cz
www.ecovislegal.cz
 
About ECOVIS ježek, advokátní kancelář s.r.o.
 
Česká advokátní kancelář ECOVIS ježek se ve své praxi soustřeďuje především na obchodní právo, nemovitostní právo, vedení sporů, ale i financování a bankovní právo a poskytuje plnohodnotné poradenství ve všech oblastech, a tvoří tak alternativu pro klienty mezinárodních kanceláří. Mezinárodní rozměr poskytovaných služeb je zajištěn dosavadními zkušenostmi a prostřednictvím spolupráce s předními advokátními kancelářemi ve většině evropských zemí, USA a dalších jurisdikcích v rámci sítě ECOVIS působící v 75 zemích celého světa. Členové týmu advokátní kanceláře ECOVIS ježek mají dlouholeté zkušenosti z předních mezinárodních advokátních a daňových firem v poskytování právního poradenství nadnárodním korporacím, velkým českým společnostem, ale i středním firmám a individuálním klientům. Více informací na www.ecovislegal.cz.

Informace obsažené na této webové stránce jsou právnickou reklamou. Nepovažujte nic na této webové stránce za právní poradenství a nic na této webové stránce nepředstavuje vztah advokát-klient. Předtím, než začnete jednat o čemkoliv, o čem si na těchto stránkách přečtete, domluvte si právní konzultaci s námi. Dosavadní výsledky nejsou zárukou budoucích výsledků a předchozí výsledky neznamenají ani nepředpovídají budoucí výsledky. Každý případ je jiný a musí být posuzován podle vlastních okolností.