Srovnání pracovněprávního vztahu a smlouvy o výkonu funkce

Rozdíly mezi pracovněprávním vztahem a smlouvou o výkonu funkce člena statutárního orgánu

Srovnání pracovněprávního vztahu a jednatelské smlouvy

Zákoník práce a související pracovněprávní předpisy podrobně upravují preferenční postavení a ochranu zaměstnance, která vzniká uzavřením pracovní smlouvy nebo jiné pracovněprávní dohody. Naopak smlouva o výkonu funkce jednatele nemůže obvykle zajistit v plném rozsahu stejnou ochranu, kterou poskytuje zákoník práce (a další ustanovení českého práva). Je proto třeba upozornit, že není možné veškeré prvky ochrany zaměstnance upravené pracovním právem v plném rozsahu přenést i do smlouvy o výkonu funkce jednatele/člena představenstva (statutárního orgánu). Výkon funkce člena statutárního orgánu je zcela odlišným právním vztahem nechráněným zákoníkem práce.

Také je třeba zdůraznit, že v případě změny legislativy v oblasti pracovního práva tyto změny dopadají i na stávající pracovněprávní vztahy. V případě smlouvy o výkonu funkce je třeba dohoda obou stran o jakékoliv změně jejich podmínek.

Výkon funkce člena statutárního orgánu je vždy předmětem smluvního vztahu mezi stranami a není zde proto možné zajistit stejnou ochranu jednatele/člena představenstva, jaká vyplývá pro zaměstnance dle českých pracovněprávních předpisů.

Souběh funkcí u jednatele/člena představenstva, tj. pracovněprávní poměr u jednatele/člena představenstva, je dlouhodobě problematický a nelze jej doporučit. Za nejproblematičtější pro posuzování tohoto vztahu lze považovat rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 12. 2010, č. j. 3 Ads 119/2010-58, kterým nebyla uznána účast jednatele na nemocenském pojištění na základě pracovní smlouvy na ředitele, která byla s odkazem na ustálenou soukromoprávní judikaturu považována za absolutně neplatnou.

Následnými rozsudky byly tyto absolutní závěry relativizovány, ale i po přijetí posledního rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 11. 4. 2018, sp. zn. 31 Cdo 4831/2017 platí, že je nutné na výkon funkce jednatele a případného pracovního poměru nahlížet opatrně a činnost jednatele nelze posuzovat dle pracovněprávních pravidel. Zejména v případě, kdy by měl být pracovní poměr na pozici generálního ředitele nelze sjednání pracovního poměru u jednatele rozhodně doporučit.

"Člen statutárního orgánu obchodní korporace a tato obchodní korporace se mohou odchýlit od pravidla vyjádřeného v § 66 odst. 2 větě první obch. zák. (podle kterého se jejich vztah řídí přiměřeně ustanoveními o mandátní smlouvě) i tak, že si pro svůj vztah ujednají režim zákoníku práce. Takové ujednání (jde-li o výkon činností spadajících do působnosti statutárního orgánu) nečiní jejich vztah pracovněprávním i nadále půjde o vztah obchodněprávní, který se řídí obchodním zákoníkem a dále - v důsledku smluvního ujednání - těmi (v úvahu přicházejícími) ustanoveními zákoníku práce, jejichž použití nebrání kogentní právní normy upravující (především) postavení člena statutárního orgánu obchodní korporace a jeho vztah s obchodní korporací. Spor z manažerské smlouvy, uzavřené mezi členem představenstva akciové společnosti a touto akciovou společností, jejímž předmětem je úprava vzájemného vztahu při plnění činností spadajících do působnosti představenstva, je sporem mezi obchodní společností a členem jejího statutárního orgánu, týkajícím se výkonu funkce statutárního orgánu, k jehož projednání a rozhodnutí jsou v prvním stupni věcně příslušné krajské soudy /§ 9 odst. 3 písm. h) o. s. ř., ve znění účinném do 31. prosince 2013/."

Rozdíl v odpovědnosti za škodu v případě zaměstnance a jednatele/člena představenstva

Pracovní smlouva

U pracovní smlouvy se postupuje vždy striktně dle zákoníku práce, který stanoví zvláštní pravidla upravující odpovědnost za škodu, jak ze strany zaměstnance, tak i zaměstnavatele.

V případě odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli je pro zaměstnance nejdůležitější stanovení zákonného limitu pro výši náhrady škody, pokud není škoda způsobena úmyslně.

U zaměstnavatele je založena odpovědnost za škodu způsobenou zaměstnanci při výkonu práce, pracovním úrazem nebo nemocí z povolání na objektivní odpovědnosti, což znamená, že nemusí dojít k zaviněnému nebo protiprávnímu jednání. Stačí, když zaměstnanec utrpěl škodu při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci skutečnu škodu.

Smlouva o výkonu funkce jednatele/člena představenstva

V případě jednatelské smlouvy se při odpovědnosti za škody postupuje dle občanského zákoníku, který stanoví povinnost jednatele postupovat s „péčí řádného hospodáře“. Jednatel musí vždy jednat s péčí řádného hospodáře, tzn. jednat loajálně, na základě dostatečných informací a pečlivě. V případě posuzování otázky, zda jednatel jednal s péčí řádného hospodáře, se přihlíží k péči, s jakou by jednala v obdobné situaci jiná rozumně uvažující osoba. Péče řádného hospodáře zahrnuje také schopnost rozhodnout, které otázky by měl řešit vždy odborník v určité oblasti. Porušení této povinnosti může mít za následek nárok na náhradu škody a je důležité poznamenat, že jednatel odpovídá za všechny škody v plné výši, které společnosti vzniknou v souvislosti s porušením této povinnosti z jeho strany.

Při rozhodování, zda došlo k porušení zásady péče řádného hospodáře, bude důkazní břemeno na straně jednatele, aby prokázal, že jednal v souladu s touto zásadou. Pouze v případech, kdy soud shledá takovou situaci jako nespravedlivou, důkazní břemeno by přešlo na společnost.

Jakákoliv smluvní úprava, která by vylučovala nebo omezovala odpovědnost jednatele, by byla považována za absolutně neplatnou.

Ve specifických případech může být jednatele dokonce přímo odpovědný za plnění povinností společnosti (např. § 68 zákona o obchodních korporacích).

Nevýhodou jednatelské pozice může být zejména i skutečnost, že společnost v zásadě neodpovídá za škody způsobené jednateli na jeho majetku při plnění úkolů nebo v přímé souvislosti s tím. Řešení odpovědnosti jednatele za škodu způsobenou společnosti by bylo uzavření příslušného komerčního pojištění.

Rozdíl v odpovědnosti za škodu vzniklou pracovním úrazem a nemocí z povolání v případě pracovní smlouvy a smlouvy o výkonu funkce

Pracovní smlouva

Dle právní úpravy platí systém povinného zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatelů při pracovních úrazech a nemocech z povolání zaměstnanců.

Úprava odpovědnosti zaměstnavatele za škodu není upravena jen zákoníkem práce, ale také vyhláškou ministerstva financí č. 125/1993 Sb., která stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.

Smlouva o výkonu funkce jednatele/člena představenstva

Smlouva o výkonu funkce jednatele nezajišťuje takovou zákonnou ochranu, jako zajišťuje pro zaměstnance v případě škody, pracovního úrazu nebo nemoci z povolání zákoník práce, resp. povinné pojištění zaměstnavatele. Možné řešení by bylo komerční pojištění.

Zákaz ukončení smluvínho vztahu ve zvláštních případech

Pracovní smlouva

Zákoník práce poskytuje ochranu zaměstnancům před ukončením pracovního poměru ve specifických situacích. Zákoník práce, který se vztahuje pouze na pracovní smlouvu, stanoví zaměstnavateli v konkrétních případech zákaz ukončení pracovního poměru se zaměstnancem, například – při nemoci, těhotenství, výkonu veřejné funkce apod. Navíc pracovní smlouvu lze vypovědět pouze ze zákonem stanovených důvodů.

Smlouva o výkonu funkce jednatele/člena představenstva

U jednatelské smlouvy se žádná podobná ochrana nestanovuje. Jednatel může být kdykoliv odvolán, a to s okamžitou účinností.

Odstupné v případě ukončení pracovního poměru

Pracovní smlouva

V zákonem stanovených případech má zaměstnanec při ukončení pracovního poměru nárok na odstupné ve výši upravené zákoníkem práce. Naopak právní úprava smlouvy o výkonu funkce jednatele obdobnou ochranu neposkytuje, ale u standardního odstupného je možné ji smluvně upravit obdobně jako u zaměstnance.

Jako příklad odstupného lze uvést případ ukončení pracovního poměru ze zdravotních důvodů zaměstnance vzniklých v souvislosti s výkonem práce. V případě, kdy zaměstnanec není schopen na základě lékařského potvrzení vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb vykonávat svou dosavadní práci z důvodu pracovního úrazu, nemoci z povolání, stanoví zákoník práce odstupné ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku.

Smlouva o výkonu funkce jednatele/člena představenstva

Aby byla jednateli poskytnuta stejná ochrana, jednatelská smlouva by musela být upravena tak, aby byla doplněna o příslušná ustanovení vztahující se k odstupnému dle zákoníku práce.

Přehled dalších rozdílů mezi pracovněprávním vztahem a smlouvou o výkonu funkce

Výše uvedené rozdíly nejsou úplným výčtem všech možných rozdílů mezi pracovněprávním vztahem a postavením jednatele, ale popisem bodů, které jsou dle našeho názoru nejdůležitějšími. Porvnání jednotlivých rozdílů lze nalézt v níže uvedené tabulce:

Problematika	Pracovní smlouva	Jednatelská smlouva	Možné řešení
Odpovědnost za škody	Zákoník práce stanoví zvláštní pravidla upravující a ve značné míře omezující odpovědnost zaměstnance za škodu vzniklou zaměstnavateli a zároveň pravidla upravující odpovědnost zaměstnavatele za škodu vzniklou zaměstnanci. Pokud jde o odpovědnost zaměstnance, viz například: § 257 odst. 2 zákoníku práce “(2) Výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek.” § 264 “ Z důvodů zvláštního zřetele hodných může soud výši náhrady škody přiměřeně snížit.” Pokud jde o odpovědnost zaměstnavatele, viz například: § 265 “(1) Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu, která mu vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním porušením právních povinností nebo úmyslným jednáním proti dobrým mravům. (2) Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci též škodu, kterou mu způsobili porušením právních povinností v rámci plnění pracovních úkolů zaměstnavatele zaměstnanci jednající jeho jménem. (3) Zaměstnavatel není povinen nahradit zaměstnanci škodu na dopravním prostředku, kterého použil při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním bez jeho souhlasu, ani škodu, která vznikne na nářadí, zařízeních a předmětech zaměstnance potřebných pro výkon práce, které použil bez jeho souhlasu.“	Český občanský zákoník vyžaduje, aby jednatel vždy jednal s péčí řádného hospodáře. Jednání s „péčí řádného hospodáře“ znamená jednat způsobem, který je (i) loajální, (ii) na základě dostatečných informací a (iii) pečlivý. Při posuzování, zda jednatel jednal s péčí řádného hospodáře, se bere v úvahu péče, která by byla v podobné situaci uplatněna jinou rozumnou osobou v pozici jednatele. Péče řádného hospodáře zahrnuje schopnost rozhodnout, které otázky by měl řešit odborník v určité oblasti. Porušení péče řádného hospodáře může mít za následek nárok na náhradu škody a je důležité zdůraznit, že jednatel odpovídá za všechny škody, které společnosti vzniknou v souvislosti s porušením této povinnosti z jeho strany. Pokud by vznikl jakýkoli spor ohledně toho, zda jednatel jedná s péčí řádného hospodáře, důkazní břemeno vždy spočívá na jednateli, aby prokázala své řádné jednání, pokud soud rozhodne, že by to bylo nespravedlivé, v takovém případě důkazní břemeno musí nést společnost. Jakákoli dohoda, která vylučuje tuto odpovědnost, bude považována za neplatnou. V konkrétních případech může být jednatel odpovědný i za plnění povinností společnosti (§ 68 zákona o obchodních korporacích). Společnost v zásadě neodpovídá za škody způsobené jednateli a jeho majetku (auto apod.) při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.	Komerční pojištění (pojištění generálního ředitele a pověřených osob).
Odpovědnost za škody vzniklé v důsledku pracovních úrazů a nemocí z povolání	V České republice existuje v současné době pojištění vyžadovaném zákonem, o odpovědnosti zaměstnavatele za ztráty vzniklé v důsledku pracovních úrazů a nemocí z povolání. Odpovědnost zaměstnavatele za pracovní úraz nebo nemoc z povolání je objektivní odpovědností a je upravena zákoníkem práce a vyhláškou MF č. 125/1993 Sb. Stačí, když zaměstnanec utrpěl zranění při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. To znamená, že neexistuje požadavek na prokázání zavinění nebo protiprávního jednání zaměstnance. Zaměstnavatel je odpovědný za ztráty vzniklé v důsledku pracovního úrazu, i když neporušil zákonnou povinnost. Přesněji řečeno, nejde vlastně o pojištění, nýbrž spíše z pohledu provozovaných pojišťoven o operaci zadanou státem konkrétně určeným pojišťovnám, České pojišťovně a Kooperativě.	Žádná ochrana jako povinné pojištění chránící pouze zaměstnance.	Komerční pojištění (pojištění generálního ředitele a pověřených osob).
Ukončení smluvního vztahu ve zvláštních případech	Zákoník práce zakazuje ukončení pracovního poměru v konkrétních případech (§ 53 zákoníku práce): nemoc, těhotenství, výkon veřejné funkce atd.	Žádná podobná ochrana. Jednatel může být odvolán kdykoliv s okamžitou platností.	Žádné možné řešení.
Odstupné v konkrétních případech	Zákoník práce stanoví odstupné ve výši 12 měsíců v případě zániku pracovního poměru, není-li zaměstnanec schopen na základě lékařského potvrzení vydaného poskytovatelem zdravotnických služeb nebo na základě rozhodnutí příslušného správního úřadu, který provedl přezkoumání lékařského potvrzení, vykonávat svou současnou práci z důvodu pracovního úrazu, nemoci z povolání.	Žádná podobná ochrana.	Jednatelská smlouva by musela být změněna tak, aby zohledňovala zvláštní ustanovení českého pracovního práva.

Pro více informací nás kontaktujte na:

JUDr. Mojmír Ježek, Ph.D.

ECOVIS ježek, advokátní kancelář s.r.o.
Betlémské nám. 6
110 00 Praha 1
e-mail: mojmir.jezek@ecovislegal.cz
www.ecovislegal.cz

About ECOVIS ježek, advokátní kancelář s.r.o.

Česká advokátní kancelář ECOVIS ježek se ve své praxi soustřeďuje především na obchodní právo, nemovitostní právo, vedení sporů, ale i financování a bankovní právo a poskytuje plnohodnotné poradenství ve všech oblastech, a tvoří tak alternativu pro klienty mezinárodních kanceláří. Mezinárodní rozměr poskytovaných služeb je zajištěn dosavadními zkušenostmi a prostřednictvím spolupráce s předními advokátními kancelářemi ve většině evropských zemí, USA a dalších jurisdikcích v rámci sítě ECOVIS působící v 75 zemích celého světa. Členové týmu advokátní kanceláře ECOVIS ježek mají dlouholeté zkušenosti z předních mezinárodních advokátních a daňových firem v poskytování právního poradenství nadnárodním korporacím, velkým českým společnostem, ale i středním firmám a individuálním klientům. Více informací na www.ecovislegal.cz.