ECOVIS ježek, advokátní kancelář s.r.o. k trestní odpovědnosti právnických osob – trestné činy, sankce, mezinárodní souvislosti...
Dne 1. 1. 2012 nabyl účinnosti zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. I přesto, že jde o velice kontroverzní zákon, který nabourává osvědčené principy trestního práva, byla ČR do konce roku 2011 jedním z mála států EU, který trestní odpovědnost právnických osob ve svém právním řádu nezakotvoval. Z jedné strany Parlament ke schválení tohoto zákona tlačilo mezinárodní společenství, které žádalo „účinné, přiměřené a odstrašující" sankce pro případ porušení zákona právnickou osobou, z druhé strany to byla rostoucí reálná moc korporací a rozmach jejich protizákonných aktivit.
O schválení zákona o trestní odpovědnosti právnických osob se uvažovalo již v roce 2004, kdy byl ale smeten ze stolu prvním čtení v Poslanecké sněmovně. Nově se o něm začalo diskutovat v době, kdy se stal jedním z bodů koaliční smlouvy ODS, TOP 09 a VV. Jak stojí psáno v důvodové zprávě k tomuto zákonu: „Česká republika je tak posledním členským státem EU, který nemá zavedenou odpovědnost právnických osob za jednání, k jejichž postihu zavazují právní předpisy ES/EU." Zákon byl schválen pravděpodobně hlavně díky koaliční soudržnosti, protože při jeho důkladnějším prostudování jsou patrné mnohé nejasnosti, na které upozornil i prezident republiky svým vetem.
Institut trestní odpovědnosti právnických osob
Institut trestní odpovědnosti právnických osob byl zakotven v samostatném zákoně č. 418/2011 Sb., přičemž je stanoveno subsidiární použití trestního zákoníku a trestního řádu. Problémem je - a na to upozorňuje převážná většina odpůrců zavedení tohoto institutu - že české trestní právo je založeno na principu individuální trestní odpovědnosti. Trestní odpovědnost právnických osob ale zavádí kolektivní vinu, budou trestáni i nevinní lidé, tedy ti, kteří se žádného trestného činu nedopustili (např. zaměstnanci ztrátou zaměstnání, věřitelé likvidací společnosti. Právnická osoba může být potrestána i tehdy, nepodaří-li se najít konkrétního pachatele. Slovy zákona - trestní odpovědností právnické osoby není dotčena trestní odpovědnost fyzických osob a naopak.
Zákon trestá protiprávní chování všech právnických osob, s výjimkou České republiky (a tedy i organizačních složek státu) a územních samosprávných celků při výkonu veřejné moci. Vynětí ČR jako právnické osoby sui generis z působnosti tohoto zákona je zcela legitimní, stát nemůže trestat sám sebe, nemůže se zrušit, trest propadnutí majetku by se zcela minul účinkem (majetek by zde propadl potrestanému), stejně absurdně by dopadla i aplikace dalších trestů. Působnost zákona je tedy stanovena velice široce, přičemž majetková účast státu, kraje, nebo obce trestní odpovědnost právnických osob nevylučuje.
Zákon taxativně vyjmenování skoro 80 trestných činů, za které mohou být právnické osob zodpovědny, přičemž jednotlivé skutkové podstaty jsou podrobně upraveny trestním zákoníkem. Převážně se v tomto výčtu nachází trestné činy proti majetku, trestné činy hospodářské a trestné činy proti životnímu prostředí. Zcela logicky nemohou být právnické osoby trestány za trestné činy proti životu a zdraví, trestné činy proti branné povinnosti či trestné činy vojenské. V zákoně jsou ale vyjmenovány i trestné činy, u nichž úvaha, zda jejich spáchání může být vůbec právnická osoba schopná, je zcela na místě. Jde například o sexuální nátlak, nebo pohlavní zneužití, kde by uplatnění kolektivní viny mohlo mít zcela fatální důsledky pro koncepci trestního práva vybudované v duchu kontinentální právní kultury, odpovědná fyzická osoba by se zde mohla schovat za právnickou osobu a uchránit se individuálního potrestání, což je v těchto případech zcela nepřípustné. Zajímavým je i institut účinné lítosti - trestní stíhání právnické osoby zanikne, jestliže dobrovolně upustí od dalšího protiprávního jednání.
Přičitatelnost trestného činu právnické osobě
Právnická osoba je nadaná právní subjektivitou, má způsobilost k právním úkonům, procesní způsobilost i deliktní způsobilost. Musíme si ale uvědomit, že i přesto je pouhým právním konstruktem. Proto zákon mluví o „přičitatelnosti" trestného činu právnické osobě. Trestného činu se dopouští právnická osoba, je-li tento čin spáchán jejím jménem nebo v jejím zájmu nebo v rámci její činnosti a jednal-li tak statutární orgán, popř. jeho člen, ten, kdo u této právnické osoby vykonává řídící nebo kontrolní činnosti, ten, kdo má na řízení této právnické osoby rozhodující vliv (tedy vliv faktický, takový, který neplyne z právního postavení), ale i zaměstnanec v určitých případech.
Tresty za trestné činy právnických osob
Zákonodárce postupoval velice velkoryse jak při vymezování trestných činů, tak při stanovení možných trestů. Právnické osobě je možno uložit celkem 8 trestů - od zrušení právnické osoby, před propadnutí majetku, peněžitý trest, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, zákaz činnosti, zákaz plnění veřejných zakázek a zákaz přijetí dotací a subvencí, až po uveřejnění rozsudku ve veřejných sdělovacích prostředcích na náklady právnické osoby- a jedno ochranné opatření, kterým je zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty, přičemž tresty a ochranná opatření lze uložit samostatně nebo vedle sebe. Z důvodové zprávy plyne, že peněžitý trest by měl být tím nejčastěji používaným. To souvisí se solventností právnických osob a možným vyšším peněžitým trestem, který bude adekvátní škodě, kterou právnická osoba při spáchání trestného činu způsobila.
Jelikož zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim je účinný pouze několik měsíců, je těžké předvídat, jakým směrem se bude tato novota ubírat. Dozajista bude záležet na šikovnosti advokátů, benevolentnosti soudců a přísnosti státních zástupců. Hlavně vágní formulace přičitatelnosti trestného činu právnické osobě či nejasnosti co se týče řízení proti právnickým osobám (hlavně otázky jejich zrušení, zániku, či přeměny v rámci trestního řízení) umožňují smršť trestních oznámení na právnické osoby. Jen budoucí vývoj napoví, zda se naplní prezidentova obava z nového zákona či nikoli. Právnické osoby by ale jistě měly podstoupit proces posouzení rizik a zavést preventivní opatření, zaměstnávat nespolehlivé osoby se totiž stává velice riskantním.
Pro více informací nás kontaktujte:
ECOVIS ježek, advokátní kancelář s.r.o.
Betlémské nám. 6
110 00 Praha 1
e-mail: mojmir.jezek@ecovislegal.cz
www.ecovislegal.cz
O ECOVIS ježek, advokátní kancelář s.r.o.:
Česká advokátní kancelář ECOVIS ježek se ve své praxi soustřeďuje především na obchodní právo, nemovitostní právo, vedení sporů, ale i financování a bankovní právo a poskytuje plnohodnotné poradenství ve všech oblastech, a tvoří tak alternativu pro klienty mezinárodních kanceláří. Mezinárodní rozměr poskytovaných služeb je zajištěn dosavadními zkušenostmi a prostřednictvím spolupráce s předními advokátními kancelářemi ve většině evropských zemí, USA a dalších jurisdikcích v rámci sítě ECOVIS působící v 75 zemích celého světa. Členové týmu advokátní kanceláře ECOVIS ježek mají dlouholeté zkušenosti z předních mezinárodních advokátních a daňových firem v poskytování právního poradenství nadnárodním korporacím, velkým českým společnostem, ale i středním firmám a individuálním klientům. Více informací na www.ecovislegal.cz.
Informace obsažené na této webové stránce jsou právnickou reklamou. Nepovažujte nic na této webové stránce za právní poradenství a nic na této webové stránce nepředstavuje vztah advokát-klient. Předtím, než začnete jednat o čemkoliv, o čem si na těchto stránkách přečtete, domluvte si právní konzultaci s námi. Dosavadní výsledky nejsou zárukou budoucích výsledků a předchozí výsledky neznamenají ani nepředpovídají budoucí výsledky. Každý případ je jiný a musí být posuzován podle vlastních okolností.
