• Čeština
  • English
  • Deutsch
  • Español
  • Русский
  • 中文 (中国)
  • Türkçe
  • Français

Porovnání whistleblowingu: ČR, Německo a Velká Británie

Porovnání whistleblowingu: Česká republika, Německo a Velká Británie


Po přijetí směrnice EU o whistleblowingu 'Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie', nastal v druhé polovině roku 2022 významný posun.

Mnoho zemí začalo začleňovat tato opatření do svých právních systémů. Směrnice byla v Evropě přijata kladně, neboť zaplnila dlouhodobou mezeru v ochraně těch, kdo upozorňují na nekalé praktiky na pracovišti.

Tento článek proto zkoumá právní úpravu whistleblowingu ve třech zemích (ČR, Německo a Velká Británie) a zaměřuje se hlavně na jejich historii, dopady a způsoby zavádění.

Právní úprava

Situace v České republice

Česká republika prošla dlouhým obdobím právní nejistoty. První návrh zákona o whistleblowingu z počátku roku 2021 nebyl přijat. Od 1. srpna 2023 je v účinnosti nový zákon zákon č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů (dále jen "zákon o ochraně oznamovatelů"). Současně byl přijat také související zákon č. 172/2023 Sb.

Situace v sousedním Německu

Naproti tomu Německo přijalo první opatření k vytvoření obdobného právního rámce již v roce 2019 s 'Gesetz zum Schutz von Geschäftsgeheimnissen'. Následně zapracovalo směrnici EU do své národní legislativy prostřednictvím 'Hinweisgeberschutzgesetz' (dále jen "HinSchG") dne 16. prosince 2022, tedy téměř 8 měsíců před Českou republikou.

Velká Británie jako průkopník

Zajímavé je, že Velká Británie, dnes již mimo EU, začala o podobné právní ochraně přemýšlet o dvě desetiletí dříve než zbytek Evropy. Stalo se tak díky zákonu o zveřejňování ve veřejném zájmu z roku 1998 (dále jen "PIDA"). Avšak ani pro Británii nebyla cesta jednoduchá. Ve skutečnosti mnoho po sobě jdoucích vlád muselo pracovat na vylepšení právních předpisů a postupů v oblasti whistleblowingu.

Účel právní úpravy whistleblowingu a rozsah ochrany

Hlavní účel právní úpravy whistleblowingu

Zákony o whistleblowingu mají především chránit ty, kdo nahlásí nezákonné jednání uvnitř organizace. Díky nim se zvyšuje transparentnost a snižuje riziko odvetných opatření vůči oznamovatelům, například hrozeb výpovědí.

Koho chrání česká právní úprava

Český 'zákon o ochraně oznamovatelů' ve svém § 2 poskytuje ochranu širokému okruhu osob. Týká se nejen bežných zaměstnanců, ale také dobrovolníků, OSVČ, stážistů, příjemců služeb i uchazečů o zaměstnání.

Ačkoliv je ochrana rozsáhlá, česká legislativa neumožňuje anonymní oznámení. Každý oznamovatel proto musí uvést údaje, podle kterých ho lze identifikovat. Toto pravidlo má zabránit zlomyslným falešným oznámením.

Poctivý oznamovatel se však nemusí obávat. Jeho údaje budou bezpečně uchovány v interním systému s důrazem na důvěrnost. Identifikační informace mohou být sdíleny jen s písemným souhlasem a pouze když je to nezbytně nutné pro vyšetřování.

Přístup v Německu

V Německu může oznámení podat prakticky kdokoliv, kdo je v jakémkoli vztahu k organizaci. Musí však rovněž poskytnout své osobní údaje. Zákon HinSchG ve svém § 8 zaručuje důvěrnost oznamovatele. Pouze ve zvláštních případech stanovených v § 9 lze osobní údaje sdílet.

Britský model ochrany

Britský zákon PIDA umožňuje podávat oznámení jen těm, kdo spadají do kategorie 'chráněný pracovník'. Seznam těchto osob je sice rozsáhlý, avšak až na základě soudních rozhodnutí z let 2016 a 2019 došlo k rozšíření ochrany i na agenturní pracovníky a 'držitele úřadu' (duchovní, ředitele firem, členy správních rad).

Navzdory delší historii britské legislativy v této oblasti, Česká republika a Německo Česká republika a Německo promptně reagovaly a vytvořit srovnatelný právní rámec.

Ochrana před odvetnými opatřeními

(Podle zákona č. 171/2023, o ochraně oznamovatelů, a souvisejícího zákona č. 172/2023 Sb.)

Klíčovým prvkem nové legislativy je ochrana oznamovatelů před odvetnými opatřeními. Mezi odvetná opatření patří zejména:
- výpověď z pracovního poměru
- snížení mzdy
- odvolání z vedoucí pozice
- nepříznivé změny pracovní doby
- uložení disciplinárních postihů

Všechna tato opatření jsou podle § 4 zákona o ochraně oznamovatelů zakázána.

Rozsah osobní působnosti ochranných ustanovení

Ochrana se nevztahuje pouze na samotného oznamovatele. Zákon pamatuje také na:
- osoby, které pomohly shromáždit informace pro oznámení
- kolegy oznamovatele
- osoby blízké oznamovateli (rodinní příslušníci)
- další osoby, nad nimiž by mohl mít údajný pachatel vliv (například přes svěřenský fond)

Náprava škod a sankce za zneužití

Pokud se prokáže, že došlo k odvetnému jednání, mají poškozené osoby právo na nápravu způsobené nemajetkové újmy. Musí být přijata vhodná opatření k odstranění negativních dopadů.

Na druhou stranu, zákon neposkytuje ochranu těm, kdo podají úmyslně nepravdivé oznámení. Pokud někdo podá oznámení obsahující nepravdivé informace, aniž by měl opodstatněný důvod se domnívat, že jsou pravdivé, může dostat pokutu až 50 000 Kč (dle § 23 zákona).

Co teď?

Termíny pro zavedení v České republice

V České republice nabyl zákon účinnosti 1. srpna 2023. Pro firmy a organizace zaměstnávající 50 až 249 zaměstnanců však platí přechodné období. Tyto subjekty mají čas do 15. prosince 2023 na zavedení interních oznamovacích systémů.

Implementace v Německu

V Německu byl proces zavádění odstupňován podle velikosti organizací:
- Pro firmy s nejméně 250 zaměstnanci uplynul termín již 2. července 2023
- Od 1. prosince 2023 hrozí pokuta těm, kteří interní systémy nezavedli
- Menší organizace (50-249 zaměstnanců) mají lhůtu do 17. prosince 2023

Situace ve Velké Británii

Velká Británie v současnosti analyzuje účinnost svých stávajících opatření. Probíhá komplexní výzkum, který zahrnuje:
- sběr a vyhodnocení dosavadních zkušeností
- analýzu různých pohledů zainteresovaných stran
- posouzení rolí odborníků v této oblasti

Výsledky tohoto výzkumu by měly být k dispozici na podzim 2023.
 
Pro více informací nás kontaktujte na:
 
JUDr. Mojmír Ježek, Ph.D.
 
ECOVIS ježek, advokátní kancelář s.r.o.
Betlémské nám. 6
110 00 Praha 1
e-mail: mojmir.jezek@ecovislegal.cz
www.ecovislegal.cz
 
O ECOVIS ježek, advokátní kancelář s.r.o.
 
Česká advokátní kancelář ECOVIS ježek se ve své praxi soustřeďuje především na obchodní právo, nemovitostní právo, vedení sporů, ale i financování a bankovní právoa poskytuje plnohodnotné poradenství ve všech oblastech, a tvoří tak alternativu pro klienty mezinárodních kanceláří. Mezinárodní rozměr poskytovaných služeb je zajištěn dosavadními zkušenostmi a prostřednictvím spolupráce s předními advokátními kancelářemi ve většině evropských zemí, USA a dalších jurisdikcích v rámci sítě ECOVISpůsobící v 75 zemích celého světa. Členové týmu advokátní kanceláře ECOVIS ježek mají dlouholeté zkušenosti z předních mezinárodních advokátních a daňových firem v poskytování právního poradenství nadnárodním korporacím, velkým českým společnostem, ale i středním firmám a individuálním klientům. Více informací na www.ecovislegal.cz.

Informace obsažené na této webové stránce jsou právnickou reklamou. Nepovažujte nic na této webové stránce za právní poradenství a nic na této webové stránce nepředstavuje vztah advokát-klient. Předtím, než začnete jednat o čemkoliv, o čem si na těchto stránkách přečtete, domluvte si právní konzultaci s námi. Dosavadní výsledky nejsou zárukou budoucích výsledků a předchozí výsledky neznamenají ani nepředpovídají budoucí výsledky. Každý případ je jiný a musí být posuzován podle vlastních okolností.

 

Comments are closed.