Závěť a dědictví v České republice. Dědické řízení a řešení pozůstalosti.

Závěť a dědictví v České republice

V České republice existují v zásadě dva způsoby, jak naložit s pozůstalostí. Prvním je dědění na základě dědické posloupnosti ze zákona, které se použije v případě, že se zůstavitel nerozhodne projevit svou vůli a pozůstalost nerozdělí. V případě, že má v úmyslu rozhodnout o svém majetku, může o něm pořídit pro případ smrti:

(i) dědickou smlouvou,

(ii) závětí; nebo

(iii) dovětkem.

Druhy závětí v České republice

Nejběžnějším způsobem pořízení pro případ smrti je závěť. Její včasné pořízení může předejít mnohým sporům mezi dědici. Tato možnost není vyhrazená pouze občanům České republiky, ale samozřejmě tak mohou v České republice pořizovat i cizinci, a to o jakémkoli majetku. Závěť se v takovém případě bude principiálně řídit českým občanským zákoníkem, i když je nutné a vhodné respektovat případné omezení a podmínky kladené cizími právními řády, kde by měla být závěť vykonávána (kde se nachází majetek a dědicové dotčení závětí).

Závět cizince a nebo zahraniční závět v České republice

V případě pořizování závětí s mezinárodním prvkem vyvstávají otázky uznávání takových závětí v jiném právním řádu, a to ať už uznávání zahraničních závětí v České republice nebo naopak. Tuhle situaci řeší po státy Evropské unie Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 650/2012 ze dne 4. července 2012 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a přijímání a výkonu veřejných listin v dědických věcech a o vytvoření evropského dědického řízení.

V případě dědického řízení budou závěti dle Nařízení uznány, pokud vyhovují právnímu řádu státu, ve kterém byly vyhotoveny, případně pokud vyhovují právnímu řádu státu, ve kterém měl zůstavitel nebo některý z dědiců bydliště, obvyklý pobyt nebo byl některý z nich jeho státním příslušníkem. V případě nemovitostí postačuje, aby závěť vyhovovala státu, ve kterém se nemovitosti nacházejí.

Výkon závěti a rozhodnutí v dědickém řízení ovšem podléhá vnitrostátní úpravě. V případě, že bude v dědickém řízení probíhajícím v zahraničí užita závěť sepsaná v České republice, je třeba ale počítat s tím, že jeho průběh může být ovlivněn zahraniční úpravou.
Jinak tomu je v případě, že jedná příslušník státu, který není členským státem EU. V takovém případě se tyto právní vztahy nebudou řídit výše uvedeným Nařízením, nýbrž mezinárodním právem soukromým. Tento zákon upravuje vztahy s mezinárodním prvkem, tedy případy, kdy např. zúčastněná osoba je příslušníkem jiného státu, než ve kterém se trvale zdržuje. V České republice se v těchto případech uplatňuje kritérium státní příslušnosti. Znamená to, že pokud v České republice zemře občan kupř. z USA s bydlištěm v ČR, bude se na dědictví aplikovat právo USA.

Některé státy však používají odlišný způsob řešení této problematiky. Takový případ si můžeme představit např. ve vztahu k movité věci, kterou má zůstavitel u sebe v momentě své smrti, vlastní však také nemovitost na území jiného státu. Na všechny věci, které patří do pozůstalosti, se budou vztahovat právo státu příslušnosti zůstavitele, a to i v případě, že by se nacházely na území jiného státu. Z toho vyplývá, že pokud je zůstavitel českým občanem, bude se na jeho pozůstalost uplatňovat české právo, i kdyby se součásti jeho pozůstalosti nacházely v Německu. Na následujícím příkladu demonstrujeme problematiku movitosti a nemovitosti jako součástí pozůstalosti.
Zůstavitel má bydliště v Německu a zemře jako společník s.r.o., která je registrovaná v ČR. Společenská smlouva zároveň stanoví, že obchodní podíl tohoto společníka může přejít na dědice. Z toho vyplyne, že nabytí podílu se bude řídit německým právem, přechod vlastnického práva k věcem nacházejících se na území ČR se však bude řídit českým právem.

Závěť v České republice

Závěť je odvolatelný písemný projev vůle, kterým zůstavitel už za života určí, jak má být jeho majetek po smrti rozdělen. Tento projev musí být srozumitelný a učiněný bez donucení, osobou, která je k takovému jednání způsobilá. Závěť lze pořídit formou soukromé listiny nebo notářského zápisu.

Závěť pořízená v České republice soukromou listinou

V podobě soukromé listiny lze závěť sepsat vlastní rukou a podepsat. Pak půjde o závěť holografickou. V případě, že bude sepsána jiným způsobem a pouze zůstavitelem podepsána, je nutné, aby ji zároveň podepsali dva svědci, kterých se nesmí podepsaná část týkat. V případě osob nevidomých a osob se smyslovým postižením se vyžadují tři svědci a závěť jim musí být tlumočena pomocí zvláštního způsobu dorozumívání.

Závěť pořízená v České republice veřejnou listinou

V případě sepisu závětu notářským zápisem je výhodou, že se notář, který závěť sepisuje, musí přesvědčit, že zůstavitel není k sepsání nucen, činí tak s rozvahou a vážně. V tomto případě je závěť uložena notářem v elektronické Evidenci právních jednání pro případ smrti vedené Notářskou komorou České republiky, a nikdo jiný kromě notáře a jím pověřených osob k ní nemá přístup. V případě dědického řízení v České republice vždy český notář prověří existenci notářské závěti, tj. je jisté, že se závěť pod smrti zůstavitele najde a nemůže se „ztratit“. U notáře však lze tímto způsobem uschovat i závěti pořízené jako soukromé listiny.

Závěť pořízená s úlevami

V mimořádných situacích ohrožení života umožňuje český občanský zákoník pořízení závěti, která neobsahuje veškeré zákonné náležitostí. Jedná se o situace, které zůstaviteli neumožňují pořídit závěť písemnou formou, a proto je možné tak učinit například prohlášením před starostou obce, velitelem plavidla nebo letadla či velitelem vojenské jednotky. Takové závěti mají jen omezenou dobu platnosti a lhůta běží od okamžiku, kdy zůstavitel může pořídit závěť ve formě veřejné listiny.

Obsah závěti sepsané v České republice a vedlejší doložky

Kromě rozdělení majetku závětí má zůstavitel možnost v závěti ukládat dědicům takzvané vedlejší doložky, které mohou mít formu příkazu, podmínky nebo doložení času. V takovém případě se ale nikdy nepřihlíží k doložkám, které dědice, obtěžují, dokazují zůstavitelovu svévoli, odporují veřejnému pořádku, jsou nesrozumitelné nebo nemožné. Nelze ani zasahovat do osobních a manželských práv.

Náhradnictví dědiců v závěti

Zůstavitel má v závěti tak možnost povolat náhradníky pro případ, že se dědicem nestane osoba, kterou určil. Náhradníky lze určit i těmto náhradníkům, aby tak bylo zaručeno, že dědictví dostane nakonec alespoň některá z osob, které si zůstavitel určil. Zvláštním druhem náhradnictví je svěřenecké nástupnictví, kdy může zůstavitel přikázat dědici, aby dědictví po své smrti, nebo v jiném určeném případě, převedl na ustanoveného dědice. Takový dědic smí dědictví užívat, ale nesmí jej zcizit.

Zrušení závěti v České republice

Zůstavitel má právo závěť kdykoli zrušit a to buď pořízením nové, nebo jejím odvolání. Odvolání docílí jak prohlášením ve stejné formě, kterou zvolil pro její vytvoření, nebo jejím zničením či vydáním závěti pořízené notářským zápisem zpět zůstaviteli.

Dědická smlouva a dovětek

Kromě závěti je v České republice možné sjednat i dědickou smlouvu, která je na rozdíl od závěti dvoustranným jednáním, při kterém zůstavitel povolá druhou stranu za dědice a druhá strana musí přijmout. Zároveň je však nutné i pro její zrušení, aby dědic souhlasil. Její forma musí být vždy ve formě veřejné listiny a může se týkat maximálně tří čtvrtin pozůstalosti. O poslední čtvrtině je nutné rozhodnout jinak, například právě závětí.

Dovětek je podobný závěti, ale neslouží k ustanovení dědiců. V případě, že nejsou odkaz, příkaz nebo časová doložka součástí závěti, je možné jej upravit samostatně právě dovětkem.

Pro více informací nás kontaktujte na:

JUDr. Mojmír Ježek, Ph.D.

ECOVIS ježek, advokátní kancelář s.r.o.
Betlémské nám. 6
110 00 Praha 1
e-mail: mojmir.jezek@ecovislegal.cz
www.ecovislegal.cz

O ECOVIS ježek, advokátní kancelář s.r.o.

Česká advokátní kancelář ECOVIS ježek se ve své praxi soustřeďuje především na obchodní právo, nemovitostní právo, vedení sporů, ale i financování a bankovní právo a poskytuje plnohodnotné poradenství ve všech oblastech, a tvoří tak alternativu pro klienty mezinárodních kanceláří. Mezinárodní rozměr poskytovaných služeb je zajištěn dosavadními zkušenostmi a prostřednictvím spolupráce s předními advokátními kancelářemi ve většině evropských zemí, USA a dalších jurisdikcích v rámci sítě ECOVIS působící v 75 zemích celého světa. Členové týmu advokátní kanceláře ECOVIS ježek mají dlouholeté zkušenosti z předních mezinárodních advokátních a daňových firem v poskytování právního poradenství nadnárodním korporacím, velkým českým společnostem, ale i středním firmám a individuálním klientům. Více informací na www.ecovislegal.cz.